6 bodíků v kapce!

Po letní přípravě, na které jsme makali jak stroje v nám již známé ocelárně Kovex v Hošťálkové, zpravidla vždy přichází dlouho očekávané soutěžní období, na které se všichni nedočkavě třesou!! Někteří se tak těší, že se již od začátku září vyptávají kdy už to přijde, někteří zápas ani nemohou dospat. Zkrátka jako malé děti co se těší na štěňátko. Nás čekal první zápas až v dalekém Kladně a jak nás prověřil, o tom se dočtete v tomto článečku.

Jelikož je to přeci jen dálka, tak jsme museli vyrazit v brzkých ranních hodinách (5:45), což nikomu nedělalo dobře. Především né trenérovi, který se akorát vracel z práce. Nicméně jsme se dostavili všichni a do Kladenské haly jsme dorazli dříve než domácí.

Oba zápasy jsme začali v netradiční sestavě a to s Ronaldem Čadílkem na smeči a s Danem Plevákem na "uchu". Jako druhý smečař se představil Saša Jedlička, blokaři Saša Konečný a Míša Palla. Pinkání obstaral Nikouš Zoikas a libero obsloužil Martin Novák. Poctivě jsme se rozcvičili, sem tam někdo utrousil nějaký fórek no a šlo se na věc.

V prvním zápase jsme se rozjeli k nezastavení. Na vzdory vysokým hráčům Kladna, jsme skládali jeden balon za druhým podobně jako pan Midloch co nám každý druhý měsíc vozil na chatu uhlí. (tímto ho zdravím) Soupeře jsme trápili především dobrým plachtícím servisem. Pokaždé se nám podařilo udělat si náskok a tak jsme mohli experimentovat v útoku, což chlapce evidentně bavilo.

Ve druhém zápase byl scénář v podstatě stejný. Hra byla víceméně kontrolovaná, takže když to vypadalo na nějaký bodový převrat, šli jsme prostě do plnejch. Chvilkové excesy na útocích nebo na přihrávce jen svědčily o mladosti a nevyhranosti našich borců. Na každý pád jsme hru celkově ovládali my, takže nebylo nač se strachovat.

Co bychom chtěli do příště zlepšit? Tak především by to mělo být vykrývání, které jsme začali trénovat poměrně pozdě, ale jelikož jsou ogaři zruční a přemýšliví, nebude to až takový problém. Dále pak trošičku lepší přístup k zápasu. Ale puboši jsou holt puboši. Pokud bych měl udělit pochvalu, tak především Roňovi za výborné zlepšení. Přeci jen přejít z bloku na prdu a odehrát kvalitní zápas s občasnými útoky, které by strčily do kapsy i Stanleyho, Kurka nebo podobného mordýře, to už ve volejbalových kruzích něco znamená!

Kdybych to měl srhnout, zápas byl kvalitní, kontrolovaný a já jsem spokojen!

A vás moji milí čtenáři bych touto cestou tůze rád pozval do Haly na Střelnici a to 28.září na 10. hodinku neb budeme hostit juniory z Proseku Praha. Přijďtě nás podpořit ať opět vyhrajeme, já jsem spokojen a můžu s radostí napsat další článeček!!

Sportu zdar!

© 2007-21 Volejbalový oddíl TJ Svitavy & Luboš Branda

powered by Drupal - template FlorAll