Po jedenácti letech opouštím Brno, to bude veliká změna.

Dcera Marcely, sestra Mázy, vnučka zakladatelů oddílu Vymětalových... Nebude trvat dlouho a jistě se zapojí i do samotné činnosti pro oddíl na pozici trenér. Co se týká hry, vnímám Katku spíše jako obranářku, a to výbornou (zejména na příjmu).

Jméno: Katka "Cibule" Sezemská
Družstvo: ženy "A"
Post: rádoby blokařka
Ročník narození: 1980
Výška: 177 cm

Jaké byly tvé volejbalové začátky (kdy, kde, trenér)?
Z mých volejbalových začátků mi nejvíce utkvěly stará Střelnice, nástupy cca 40 krasavic v trenýrkách, tričkách a jarmilkách, kožené žíněnky, pinpongové stoly a mamka, Anička, Simona a asi spousta dalších.

Vývoj volejbalové osobnosti vzhledem k postům (co nejoblíbenější)?
Od systému každý všechno přes smečařku, libero, jsem si ke třicítce vysloužila post blokařky. Nejoblíbenější pro mě byl post smečařky.

Tvůj největší sportovní úspěch?
Cením si toho, že jsem se volejbalově prosadila v základních sestavách i ve vyšších soutěžích mimo Svitavy. Nejvíce si vážím individuálního ocenění z Poháru Stadionu v Praze z roku 1994, kde jsem dostala cenu (deštník) za "Největší talent volejbalového mládí".

Nejdůležitější osoba na hřišti obecně?
Trenér, asistenti, všichni hráči - čím víc tím líp; nahrávačka, která tvoří hru, pokud má z čeho.

Kdo z oddílu (celého - nejen tvoje družstvo) se ti v současnosti herně nejvíce líbí?

Renata Jelínková se správnou volejbalovou technikou, chlapi všichni :-) a z mladších složek ti, kdo mají poctivý a snaživý přístup.

Co bys označila za svoji největší přednost a naopak slabinu?

Schopnost anticipovat hru (pro mladší ročníky - herní předvídavost), příjem, stabilita výkonu - vždy se snažím zahrát aspoň "slušně" - neustále je na čem pracovat.

Jaké tréninkové cvičení tě nejvíce baví a které bys nejradši úplně zrušila?
Baví mě všechny, při kterých se piluje technika práce s míčem a nenápadně se při nich zlepšuje fyzička. Nemám ráda pády.

JINÉ

Oblíbená hudba?
Vždy si ráda poslechnu diskotékové hity 80. a 90. let, U2, Queen, černošské gosply a táborové písně v Hošťálkové, když hraje Mirek.

Jaký se ti líbí kluci/holky?
Ne moc výstřední, zato společenští, kamarádští, sportovní typy, ne otrávení životem, spolehliví, citliví, optimisté..., takže Radovánek, Miuek, Máza...
A holky? To už musí být kus!

Provozuješ i jinou sportovní činnost než volejbal (jakou)?

Mimo adrenalinových sportů všechny - líný tenis, tenis, lyže, kolo s mírou. Na VŠ jsem se poprala i s plaváním a gymnastikou. V televizi snesu všechno.

Co na sebe prozradíš ze soukromí (rodina, práce…)? a Jaké téma jsme vynechali a ty bys o něm ráda pohovořila?
Jak se tak dívám dál, Pavlína na nic nezapomněla.

OTÁZKY JEN PRO TEBE

Přesto, že ti ještě není ani 30, máš za sebou bohatou volejbalovou kariéru. Můžeš ji ve zkratce čtenářům nastínit?
1995 - 11. místo na mistrovství ČR žaček za TJ Svitavy,
1995-7 - Mezinárodní volejbalové kempy v České Třebové, Českých Budějovicích a Čelákovicích u Prahy. Největším zážitkem pro mě bylo vítězství na turnaji v "tahaném" deblu s tehdejším mistrem republiky Z. Haníkem (tenkrát mi řekl: "Vyvedu tě na Olymp."). Další rok mi los přisoudil Tomáše Kolka. Přesto, že jsme spolu Olympu nedosáhli, je nejlepším ze všech litomyšlských volejbalistů.. Za všechny ročníky jsem nebyla ani jednou malé ani velké hovno (ti, kdo prohrávají), jen jednou jsem si přičichla.
1997 - Hošťálková (pro Haničku do Anglie) - vítězství v turnaji smíšených dvojic s Renkem Katrušákem, mým tehdejším volejbalovým vzorem.
1997/98 - za Sokol Česká Třebová 4. místo v lize starších dorostenek.
1998-2005 - 1. liga žen za Univerzitu Brno - hráčka základu po roce zahřívání lavičky jako daň mládí.
2000/01 - volejbalové stipendium v USA.
2001 - sportovec roku města Svitavy.
2004, 2005 - účast na akademickém mistrovství ČR za MU Brno - 2. místa.
2009 - historické 5. místo s týmem Vydláci na turnaji MIXY 2009 :-)

Jsi s někým z "Tulsy" stále v kontaktu?

Ráda bych udržovala kontakt se všemi, ale musela jsem to z nedostatku času omezit. Ano, s asistentkou trenéra, volejbalovou fyzioterapeutkou, recepčním z hotelu, kde jsem byla zaměstnaná (číšnice) a několika mezinárodními spolužáky a kamarády z výletů po USA. Nejvíce mě mrzí ztráta spojení s černošskou spolubydlící z New Orleans (co se tam prohnal ničivý hurikán, neozvala se mi).

Ve tvém životě se odehrává důležitá změna, jak se těšíš do nového zaměstnání?

Po jedenácti letech opouštím Brno, to bude veliká změna. Poslední čtyři roky jsem učila na zdravotnické škole a vyšší odborné škole angličtinu. Věřím, že jsem zanechala dobrý dojem. Dovedla jsem k maturitě jako matka třídní svoji první úžasnou třídu a k absolutoriím tříletý pomaturitní obor. Na všechny, včetně kolegů a kolegyň, budu ráda vzpomínat. Od tohoto týdne se snažím zapustit kořeny na gymnáziu a jazykové škole ve Svitavách. Těším se, až se budu na chodbách potkávat s kantory, kteří se se mnou dříve trápili, jako se svými kolegy, a hlavně se spoustou našich volejbalových nadějí, se kterými si na hřišti říkáme čau (dobrý den, Venco :-)).

Baví tě práce hlasatelky při mezistátních utkáních? Nebylo by pro tebe lákavé využít své jazykové znalosti i jinde než ve školství?

Baví a moc. Ale pravda je, že mi chvíli trvalo, než jsem odbourala obavy a nervozitu. Vyhovuje mi, že hlásání má určitá pravidla, obdivuju Cipíse moderátora, ale myslím, že se výborně doplňujeme. Dubnové Final four v Praze byl největší oříšek. Po škole jsem přemýšlela, kde nejlépe zúročit jazykové znalosti, ale rodinná tradice rozhodla. Učím, mučím, baví mě to, mladí lidé mě udržují ve střehu, tak proč měnit?

Co tě na hřišti dokáže nejvíc vytočit? Byl nějaký moment v tvé kapitánské roli, který by stál za zmínku z hlediska emocí?

Na hřišti mě toho dokáže vytočit dost, rozhodčí, soupeř i spoluhráčky, ale především vnitřně. Jako kapitánka snad působím vyrovnaným dojmem. Nejcitlivěji vnímám morálku družstva! Jednou jsem emoce přece jen neudržela, ale to už je dávno. Moje "už mě neser" vyslané spoluhráčce rozhodčí ocenil žlutou kartou. Na to Pavlína asi nikdy nezapomene, i když to nebylo určeno jí.

Prozraď nám, prosím, jestli partnerský život s reprezentantem (futsalistou Radovánkem) obnáší i nějaké zvláštnosti?
Žádné hvězdné manýry se nekonají - prostě Radovanovy radovánky :-) Je pořádný, umí vařit, semtam je i doma... :-)


Co vzkážeš fanouškům svitavského volejbalu a čtenářům oddílových webových stránek?

Množte se, jak jen to jde.. Máme vás rádi a potřebujeme vás. Těšíme se na vás na všech zápasech nadcházející sezóny s bubny i bez.

 

Děkujeme za rozhovor. Příště nás čeká Onďas.

Pavlína

 

 

 

 

 

 

 

© 2007-21 Volejbalový oddíl TJ Svitavy & Luboš Branda

powered by Drupal - template FlorAll