Další prohra doma znamená vstup do nového roku v pásmu sestupu.

Poslední zápasy v roce 2017 jsme odehráli na domácí palubovce proti Havlíčkovu Brodu, se kterým se nám v minulé sezoně docela dařilo. Tentokrát zklamání a další komplikace v boji o záchranu.

TJ Svitavy – TJ Jiskra Havlíčkův Brod 1:3 (-18,16,-12,-16)

Marodka nás opět poznamenala, tentokrát na postu blokařky, ale na část sezony nás posílila Pachovská, za což ji patří velký dík, ale také prakticky bez tréninku, i přes to si svoje odehrála. Poslední schopná blokařka byla prvním rokem juniorka Fiedlerová, která ještě neměla doléčený podvrtnutý kotník a navíc musela ještě pomáhat juniorkám v souběžně hraných jejich utkáních. Na tomto postu chvílemi zaskočila Šrůtková… Prostě bez komentáře. Ještě juniorka, která do týmu přišla jako nahrávačka k posílení tohoto postu, vlastně na tomto postu ještě nehrála a tak jedině libero si ještě nezkusila. Tomuto obrazu odpovídal i první set, ve kterém se družstvo sehrávalo a na razanci soupeřova útoku jenom těžko odpovídalo. Ve druhém setu se povedlo soupeře přitlačit hlavně výborným podáním a v pohodě vyhrát. Ale v dalších setech jasně dominoval soupeř.

TJ Svitavy – TJ Jiskra Havlíčkův Brod 0:3 (-22,-19,-19)

Ve druhém zápase opět se Šrůtkovou na bloku a opět velká razance útoku soupeřek (dle mého názoru nejvyšší razance v soutěži) a naše trápení na příjmu soupeřova podání. Pokud bylo přihráno i náš útok znamenal body a pro soupeře nebezpečí, ale v každém setu nám trochu chybělo. I tady se projevila naše marodka, protože na lavičce nebyl nikdo, kdo by mohl vystřídat a nechat trochu odpočinout hráčky základní sestavy.

Byl to poslední zápas první poloviny sezony a snad jediný víkend doma proti Liberci jsme odehráli v optimální sestavě, jinak stále bojujeme sami se sebou, bereme na pomoc juniorky, které mají svoji soutěž a fyzicky to pro ně také není jednoduché. Tím, že je tolik zranění, není možnost kvalitního tréninku a jsme v začarovaném kruhu. Snad se teď v přestávce dáme do pořádku, doléčíme se…Ty, které hrály, zaslouží absolutorium, někdy svěsí hlavy, ale to jim vzhledem k tomu, jak na tom tým je, ani snad nemůžu vyčítat. Osa týmu Dvořáková, Šimková, Frohdeová (pokud je aspoň relativně zdravá) funguje, tady bych asi vyzdvihl Báru Šimkovou se servisem a úspěšností útoku. Šrůtková asi nejvíc doplatila na marodku týmu, protože rotuje na všech pozicích. Jako nahrávačce ji sedí post univerzálky i když do týmu přišla s úplně jiným cílem. Hendrichová potřebuje trénovat a zvládnout přechod do dospělé kategorie, i ta byla používána na blok a smeč, oboje zvládá v pohodě. Libero Sýkorová má klasický pomalejší rozjezd do sezony, i tady problém kvalitního tréninku. Obě mladičké juniorky Šimková a Fiedlerová jsou příslibem. Zbývají Horáčková a Karafiátová, určitě škoda jejich zranění, do té doby byly platnými hráčkami. Dříve se po zranění vrátí Horáčková…
I přes tyto problémy věřím, že je v silách tohoto týmu záchrana v soutěži. Určitě jsme to nevzdali a budeme se prát…

Za Svitavy hráli:
Klára Dvořáková, Anička Fiedlerová, Martina Frohdeová, Katka Kociánová, Markéta Šrůtková, Bára Šimková, Míša Sýkorová, Verča Vondrová, Hanča Pachovská
Trenér: Martin Knížek