Dívčí Hošťálková - pondělí 4.8.

Ještě v neděli pozdě večer jsme museli rázně domluvit několika ogarům, kteří předváděli své horolezecké umění na lešení na zámečku. Bylo pozdě, tma a stejně nikdo jejich mistrovské výkony ocenit nemohl – přesněji ani nechtěl! Nechápali, co se nám nezdá, ale dali si říct a zmizeli. Pak už byl klid.

Pondělní ráno nejdřív vypadalo, že se budeme celý den na hřištích smažit, potit, možná i opalovat. Když jsem ale dopoledne vyšla z tělocvičny, všude kolem šedo až černo, mokro shora i dole. Po vzoru dědy Komárka Mirek poznamenal: chčije, chčije a chčije. A jo! Beze změny to tak bylo až skoro do večera! Naplánovaný volejbalový program jsme museli překopat, všechna družstva se ale odpoledne v pohodě postupně poskládala do tělocvičny, čas byl i na teorii.

O naplnění našich žaludků se v poledne poprvé postaraly kuchařky v Kovexu. Je nás letos tolik, že musíme chodit na dvě party. Kromě těch, které očekávaly porce zážitkové gastronomie z karlovarského Puppu, jsme byly spokojené. O chlapech, kteří jsou tady v počtu 3 (Jirka, Mirek a Péťa), ani nemluvím. Slupli, pochválili, dva se pak odebrali Pod Lípy, třetí spát. Martina s Renatou mohly v kuchyni poprvé trochu zvolnit, však měly celý víkend v kuchyni pořádný kvapík. Večer zmizel kotel těstovinového salátu i zapečené brambory s uzeninou a zeleninou, prostě vymeteno.

Hodili jsme řeč s Pepou, tak vzkazujeme: na příjezd naších ogarů se připravuje poctivě a zodpovědně.

Marcela