EX-JRI | Pro začátek by to šlo

Poslední hrací víkend v říjnu stihli junioři odjet do Prahy, kde nás čekala premiéra v naší nové soutěži – extraliga juniorů.

Rozlosování bylo pro nás na sobotu příznivé (první zápas ve 12:00) a tak cesta byla zcela bez problémová. Proběhla samozřejmě i menší zastávka na občerstvení, kterou využil zcela každý.

První zápas náš čekal proti Kojetínu. Ten nám těžce udělil lekci v kadetech, kde nás přejeli 3:0 a my nevěděli moc jak na ně. Možná z toho byla i prvotní nervozita (hlavně u trenéra), ale bylo co vracet! Krátká řeč v šatně a mohlo se jít na to. Rozcvička poměrně standardní, byli jsme nachystaní a premiéra mohla začít. Začátek nebyl úplně špatný, ale soupeř si držel docela stále odstup bodový, kdy jsme nemohli udělat větší sérii bodů. Stav 9:16 z našeho pohledu nebyl úplně ideální. Nicméně, jak bývá zvykem, tak se začíná hrát, až když se blíží konec setu ..to byl i náš případ. Ze stavu 12:19 jsme se dokázali přiblížit na stav 19:21 a naděje na získání prvního setu stále žily. Následné rozehry byl na přeskáčku a tak Kojetín dokázal udržet svůj náskok a vyhrávají 22:25. Úkol na druhý set zněl jasně a to nenechat si tolik utéct začátek. To se nám výborně podařilo a dokázali jsme si udělat náskok o 9 bodů (19:10). Je to výborný mít takový náskok, ale s tím přichází i polevení, což nás dostalo do stavu 20:15. Kluci vše ale dotáhli dokonce a náskok si udrželi, i když mírná škoda, protože jsme je mohli přejet daleko víc. Třetí set (řekl bych, že po mentální stránce velmi důležitý) v tomto duelu byl vyrovnaný a drželi jsme se bod na bod se soupeřem. Těsná koncovka, kdy jsme vedli 24:23, se pro nás stala osudnou, kdy nám těsně na lajnu spadl míč a tím se skóre vyrovnalo. Toto nás zasáhlo a už jsme nedokázali bodovat a tak prohráváme 24:26. Po takovém setu se už těžko dostává na koně, i když později proti Hradci to zvládneme, a tak prohráváme s odskokem 14:25.

TJ Svitavy – SK Kojetín 2016 1:3 (-22, 20, -24, -14)

 

Pozitivní zpráva po tomto zápasu byla ta, že Nový Jičín se tohoto kola nezúčastnil z důvodu koronaviru, což by měla být automatická výhra pro nás. Jak to ve skutečnosti je a bude, nevíme dodnes.

Tím pro nás hrací den skončil a jelo se ubytovat do hotelu. Tam jsme si řekli informace k zápasu, který proběhl a jak je pro nás důležitý zápas s Hradcem Královým. Poté večeře a volná zábava na hotelu.

 

Druhý den jsme podle rozpisu měli hrát v 11:00, což se lehce posunulo. Výhodu to mělo ovšem a to, že před námi hrál pro nás důležitý Hradec proti Praze. Takže jsme z povzdálí sledovali soupeře a snažili se načíst jejich herní strategii. Krátká porada v šatně před zápasem a šli jsme na to.

Pokud se dodržují pokyny, co máme dělat, jak bránit a útočit, tak pak je to velmi jednoduchý a krásný sport. Tímto jsme se řídili a od začátku jsme udávali tempo hry. Set jsme urvali se stavem 25:17. Druhý set byl to samé, jen už možná menší koncentrace. Důležité je, že jsme byli lepší tým po celý set a to vedlo k vítězství 25:22. Člověk by si řekl, že stav 2:0 udělá hodně s psychikou a že to kluci z Hradce už položí a bude to jen o tom, abychom se udrželi my ve standardním tempu. Opak je pravdou …Věřím, že jsem tomu pomohl i já, kdy jsem na třetí zrádný set upozorňoval až moc a v hlavách se začalo přemýšlet nad tím, jak moc je to důležitý, že se nesmí udělat chyba a vedlo nás to k nervozitě. To se stalo osudným a stavy 1:6, 6:19 a 8:25 mluví asi za vše. Naše hra se zhroutila a po takovém debaklu je těžké se vzchopit. Rychlost tepové frekvence byla v mém případě mimo reálné hodnoty. Nebylo co, jen znova a lépe, zapomenout na ten set a jít si pro vítězství za 3 body. Začátek se nám povedl, to lepší být ani nemohlo (9:5). I do stavu 15:12 jsme drželi tempo. Nicméně první infarktový stav přišel, když jsem byl nucen vzít time za stavu 16:18 pro HK. Krásně rozehrané, takže by byla škoda to takhle promarnit. Nakonec 21:21 a čekalo se na to, kdo udělá tu chybu, která ho bude stát set/zápas. Od tohoto stavu, i kdyby mě někdo bodal, tak bych to nevnímal, jak jsem byl v transu. Šlo to bod po bodu a emoce u finálního míče na stav 25:23 pro naše barvy byly nepopsatelné.

TJ Svitavy – TJ Slávia Hradec Králové 3:1 (22, 23, -8, 23)

 

Poslední zápas byl před námi. Cíl byl jednoduchý, zahrát si s čistou hlavou, bez žádného nátlaku ať to dopadne jakkoliv. Nevím přesně, jak to brali Lvi ten zápas, ale jejich přístup nebyl s takovým nábojem. Možná nás lehce podcenili, což se vždycky hodí a my toho využili. První set jsme vyhráli. Nutno říci, že po celý zápas jim nešel servis úplně, a když se jich pár povedlo, tak bylo vidět, že to je pro nás méně hratelné. Ono proti dvojbloku, s dosahem jako 2 u nás dohromady, je těžké se prosadit. Druhým setem Lvi vyrovnali skóre. Třetí set jsme tahali celou dobu za kratší konec. I tak to nebylo ale odevzdané a kluci bojovali dál. Čtvrtý set nebyl úplně pozitivní a nedokázali jsme stáhnout ztrátu 5 bodů. Už to vypadalo jako jasný konec, kdy s důstojnou prohrou bez bodu budeme odcházet z palubovky. Ovšem od stavu 14:18 pro Lvi jsme se vzchopili a začali vzdorovat. Koncovku jsme otočili na 23:20 a hned to bylo radostnější. Na poslední dva body jsme se nadřeli, ale i tak cenná výhra 25:23. Bod s Prahou byl nad rámec plánu a teď šlo jen o to, zda si to ještě více zpříjemníme. Bohužel špatný začátek více méně rozhodl o našem osudu. V tiebreaku ztrátu pěti bodů (4:9) už není tak lehké dohnat, protože toho času je málo. Přeci jen jsme se přiblížili na pouhé dva body a naděje (11:13) tu byla. Ale ztráta na začátku nás pravděpodobně stála i to možné vítězství.

TJ Svitavy – VK Lvi Praha 2:3 (22, - 20, - 18, 23, -12)

 

Svitavy reprezentovali:

Adamec Ondřej, Bělka Michal, Klika Jakub, Jarůšek David, Meluzín Josef, Pelíšek Antonín ml., Rokl Daniel, Rokl Dominik, Žižka Jakub, Drdla Matěj, Šudoma Matěj + Zoikas Nikolas a Čížek Adam.

 

Celkové hodnocení víkendu je nad rámec spokojenosti. Po turnaji na kadetech a zápasu s Poličkou byly myšlenky černé, ale kluci ukázali, že na to mají. Velké a doufám, že ne jen krátkodobé plus byl náš projev. Jak herní, tak i těch co střídali. Hecování a radování po každém bodu udělalo výbornou atmosféru a naši hru to posunulo nejen o jednu úroveň výš. Také pochvala za to, že v těžké situaci jsme se nesesypali a dokázali dále hrát.

To, v jaké skupině se nacházíme, co bude se zápasem s Novým Jičínem, nebo kdy budeme opět hrát, nevíme, ale snad se dočkáme. Myslím, že takhle dobře rozehraná premiéra by se měla dohrát.

Omluva také za nedostatek fotek, ale byly to takové nervy, že na focení nebylo ani pomyšlení.

© 2007-13 Luboš Branda & volejbalový oddíl TJ Svitavy

powered by Drupal - template FlorAll