Hošťálková 2017, den 1. a 2.

Ahoj ahoj, jako první bychom se Vám všem, drazí čtenáři, rádi omluvili, že ani v sobotu, ani v neděli, nevyšel žádný článek zpravující o dění na soustředění mužské části našeho volejbalového oddílu v krásné vesnici zvané Hošťálková, ležící v kraji Zlínském. Důvodem této velmi netradiční zpravodajské pauzy byl počáteční nepříjemný souběh okolností na úvod soustředění. Vlastně můžeme být rádi, že víme, kde máme boty.

To by ale k úvodu stačilo, teď by Vás jistě zajímalo, s čím vším jsem se tu ty první dva dny potýkali. No, při příjezdu někdy po čtvrté hodině jsme se míjeli s dívčím osazenstvem. Myslím, že vše proběhlo bez nějakých větších komplikacích-nikoho jsme nezapomněli v autobuse a děvčata nám tady zase nikoho nenechala. My jsme se teda mohli ubytovat a připravit na zahajovací trénink soustředění. Naši nejmladší a prostřední absolvovali seznamovací trénink s kondičním trenérem letošního soustředění, Václavem Liškou mladším nebo prostě Vencou, kdyby někdo nevěděl. Podle toho, jak těžce oddychovali při odchodu do sprch, bych řekl, že si s ním budou skvěle rozumět. Junioři a kadeti se mezitím vydali ke kopečku u pizzerky, kde je čekala salva velmi chutných a vyžívných sprintů, skoků, kliků a dalších cviků připravených pod profesionálním dohledem Milana Boučka, OKT Svitavy. K večeři jsme, tak jako každý rok, měli to, co jsme si přivezli z domu, já třeba toasty, ty nikdy nezklamou.
Nedělní snídaně byla ve znamení zataženého podnebí a deště, při kterém se v podstatě přestěhoval bazén na naše kurty. Bylo tedy jasné, že na ně se jen tak nedostaneme. Museli jsme se tedy nějak naskládat a vystřídat v místní školní tělocvičně, do které jsem se podíval poprvé v životě, což znamená, že minimálně posledních osm let se do ní nešlo a podle Meldy, pokud si jeho slova správně vybavuji, posledních patnáct. Po ranních trénincích následoval výtečný obídek v podobě gulášku. V odpolední tréninkové fázi si nejmladší a prostřední opět osahali míče, tentokrát již však na antukových kurtech. Nejstarší si pro změnu dali posilovací kruhový trénink následovaný pár výskoky v písku. Ve večerní fázi (přesně tak, zvládáme tři tréninkové fáze denně, nejsme přeci žádné měkkoty, nýbrž svitavští volejbalisti!) si dvě nejmladší skupiny udělali turnájek, přičemž ti prostřední ozkoušeli beachové hřiště a nejmladší se opět podívali na antuku. My nejstarší jsme si dali také hrací trénink, kadeti proti juniorům. Po trénincích jsme únavu pokořili výtečnými steaky z grilu, které jsme spláchli půllitry vychlazené šťávy z várnice.
Závěrem jen pár informací. Články o dni, který proběhl, budou s největší pravděpodobností vycházet vždy až následující den po obědě. Dále také jistě sledujte volejbalový Facebook, na který se, pokud místní Wi-Fi dá, pokusíme pravidělně přidávat fotky a videa, pojednávající o dění na našem soustředění.

S přáním krásného odpoledne, Váš bombový zpravodaj Šimon Švihel.