Juniorky: Začátek nad naše síly

PŘIDÁNY FOTKY Skok do neznáma, tak bych popsala začátek prvoligové sezóny našich juniorek. Zastoupení v ligách (mládeže) jsme měli v oddíle naposledy v letech 2002 - 2004, to byly Jižíkovy (= Kryštůfkovy) kadetky, tedy mladší dorostenky. Od té doby jsme možnost srovnání neměli. Ostrý start tedy máme za sebou. Věřím, že děvčata prokáží dostatek zejména psychické odolnosti a výsledky se časem dostaví. Naší výhodou je, že máme mladý tým. Kromě jediné hráčky mohou všechny ostatní hrát v této věkové kategorii ještě minimálně dva, některé tři roky. Okamžitě, tj teď, je to zase naopak nevýhoda. Základ týmu tvoří Zuzka Odvárková (N,L), Míša Brůžičková (B,S), Lucka Šimková (N), z mladších pak Kristýna Šimková (S,B), Denča Andrlíková (U,N), Anežka Kovářová (S). Po delší pauze se připojila Markéta Zelinková (S), čekám na uzdravení Šárky Holasové (B) a výpomoc Katky Jiskrové (S). Počítám taky s tím, že "do vody" hodíme příležitostně i některé hráčky z družstva kadetek. Není nad to zkusit si to, všechno se nám bude hodit. A jak jsme ligový začátek zvládly - nezvládly?

TJ Svitavy - Happy Opava 0:3 (-19,-19,-11); 0:3 (-12,-17,-16); (neděle 10.10.) Poprvé ve vyšší soutěži, poprvé doma, poprvé na centru - všechno bylo poprvé. Od začátku bylo zřejmé, na které straně hřiště je nováček a na které zkušený ligový tým. Soupeřky z Opavy byly přesvědčivé, vyhranější, lepší, sebevědomější. Vyhrály zaslouženě, jejich velkou zbraní byl útočný servis a výborná nahrávačka, ostatní už jim pak "šlo samo". Naopak my jsme měly s příjmem velký problém a nezatlačily jsme ani servisem, hodně jsme na podání kazily. Pěkné akce "ze hry" nemohly nahradit bodové šňůry ze servisů, které jsme schytaly v každém setu. Sestava: Zuzka Odvárková, Míša Brůžičková, Lucka Šimková, Kikina Šimková, Denča Andrlíková, Anežka Kovářová - Kikina Prokopová (kadetka) a Markéta Zelinková

Slezan Opava - TJ Svitavy 3:0 (20,12,17); 3:0 (17,11,14); V sobotu 16.10. jsme absolvovaly první velkou cestu "za humna", do Opavy. Kadetky jsme si vzít nemohly, protože hrály v Ústí, Šárka s Katkou jsou stále zdravotně mimo. Ttakže odjezd pohodlným mikrobusem pouze v sedmi, zbytek byli diváci = nápadníci (příště snad z nich budou už i zarputilí fandové!!!). Cestou jsem prožila několik šoků. Nejdřív mě zaskočilo téma, na které děvčata dlouho, květnatě a zapáleně diskutovaly. Bylo to vaření, přesněji pečení. To mě dostalo, protože pokud moje paměť sahá, tak v jejich věku by nás cestou na volejbal takový "námět" nenapadl ani ve snu. Měly jsme jiné - kluky, "hadry", novinky všeho druhu. No doba se mění. Zmohlo mě to, protože žádný zaručeně nejlepší recept jsem si nebyla schopná zapamatovat. Když jsem se poprvé probrala, lekla jsem se, protože jsme projížděli Medlovem. Pro jistotu jsem zkontrolovala, že nejsme na Vysočině. Následoval Slavkov - naštěstí na poli tři císaři neválčili. Pak jsme ještě projeli  kolem několika Džejárů (snad to bylo oni) u džízídý v Džakartovicích a šup, byli jsme v Opavě. Tělocvična, volejbal - obrázek podobný, jako minulý týden. Šňůry útočných sevisů nám pokaždé vzaly dech a odsunuly nás do pozice dotahujících. Hodně chyb jsme měly taky v obraně v zadních pozicích, ale naopak už jsme dobře vykrývaly vlastní bloky a smeče - tady jsme se opravdu zlepšily. A v druhém utkání jsme konečně taky, alespoň chvílemi, zahrozily i servisem. I tentokrát však byly soupeřky silnějším celkem a po zásluze si body nechaly doma. Na farmu se s domácími představila i Adéla Krchňáková z Hošťálkové, tak jsme si stihli připomenout i prázdniny a soustředění. Komentovat jednotlivé výkony hráček ještě nechci, až tak v odvetách, ale přesto musím pochválit Denisu (Andrlíkovou). Nevěřili jsme svým očím (já, ani Mirek). Poprvé, co ji známe, se smekala v obraně jako o život. Brala příjmy (a kolik!), vykrývala, volala si, ... Tak jsme si doma večer říkali, že u "těhle holek" to člověk opravdu nikdy nemůže vzdát. Dlouho nic a najednou ...!!!

 

© 2007-21 Volejbalový oddíl TJ Svitavy & Luboš Branda

powered by Drupal - template FlorAll