Po kerhartickém selhání se výlov Rybníku nezdařil

V první řadě mi dovolte zběžnou omluvu za nečinnost, avšak jak většina z vás dobře ví, pracovní povinnosti někdy člověka totálně zahltí. Každopádně o zápasech proti dvěma nejlepším týmům dosavadní tabulky KP I. třídy mužů si teď můžete počíst v tomto speciálním dvojdíle!

Část první: Svitavy vs Kerhartice

Předminulou neděli 18.11. 2018 jsme v hale Na Střelnici hostili družstvo TJ Sokol Kerhartice, které v tu dobu okupovalo druhé místo v tabulce, zatímco my tehdy byli na sedmém místě. Již z těchto dvou faktů je jasné, kdo měl být favoritem utkání, avšak ne vše co je zlato se třpytí. Po příchodu soupeřů na palubovku zazněla již klasická rétorická otázka: "Musí proti nám zase hrát takoví čahouni?" Ukázalo se ale, což se ostatně ve Svitavách ukazuje již léta, že výška rozhodně není všechno. Za mohutné divácké kulisy jsme se pustili do urputného boje se soupeřem houževnatým, dynamickým a průrazným v útoku. Ani nevím, kde v nás se to bralo, ovšem krok jsme nejen dokázali držet, my chvílemi i diktovali tempo! První sadu dokonce získáváme poměrem 27:25! I ve druhém setu to vypadalo dost nadějně, alespoň tedy ze začátku. Když se set s pořadovým číslem dva blížil ke své polovině, začali jsme zbytečně zmatkovat, z čehož vyplynulo abnormní množství chyb. Od příjmu až po útok. Soupeř značně zkušenější využil výhody a ve druhé části setu už nás k ničemu nepustil. My tedy byli dorovnáni po stavu 15:25. Říkali jsme si, že jsme si smolný set vybrali a vrátíme se do stejné hry, kterou jsme předváděli v prvním dějství. Byli jsme vedle jak ta jedle (a tím nemyslím našeho hlavního smečaře s číslem 13 na dresu). Pokud minulý set byl propadák, tento byl totální katastrofa. Znovu se nedařilo vůbec nic, chybují i hráči, kteří normálně podávají stabilní výkony. V hodně poslepované sestavě jsme dohráli bídný set s 13 na našem kontě. Až po těchto dvou ostudných setech jsme v sobě našli volejbalové srdce a začali hrát. Dostávali jsme soupeře pod tlak, o pár míčů později jsme pod ním byli my sami. Připomínalo to úvodní část zápasu, jenže tentokrát se smutným koncem pro nás. Náš počet bodů se zastavil na 22 a tak se z vítězství mohli radovat soupeři.

TJ Svitavy - TJ Sokol Kerhartice 1:3 (25, -15, -13, -22)

O pauze jsme si sami vynadali, že přece pro všechny příchozí nemůžeme hrát takovou tužku a že když jsme schopni jeden set vyhrát a v dalším hrát vyrovnaně, tak přece soupeře jsme schopni porazit. Nutno však dodat, že odhodlání vrátit soupeři porážku z dopoledního zápasu se z nás hodně rychle vytratilo. Jedna šňůra v polovině setu nás stojí vyrovnaný stav a ve finále celý set, jenž končí 17:25. Někdo by si i pomyslel, že se hecneme a že ukážeme, kdo je domácí, ale opak byl pravdou. Jeden z nejhorších setů v celé sezoně (snad vůbec nejhorší), kdy jsme prohrávali na celé čáře a ve finále jsme za těch 11 bodů mohli být ještě rádi - lépe snad ani nekomentovat. Až ve třetí sadě se nám zase dařilo dostat se zpět do hry. Ti z vás, kteří studují nebo studovali dobře ví, že dělat úkoly na poslední chvíli se moc nevyplácí. Ve volejbale to funguje dost podobně. Když začnete hrát až s nožem na krku, neděláte si moc prostoru pro napravení případných chyb. A právě pár neshod vedlo k prohře i třetího setu poměrem 21:25.

PS Kerhartice: Během dvojzápasu se vznesla velká kritika směrem k sudímu obou utkání. Toto je však report o zápase a takové komentáře sem dle mého úsudku úplně nepatří. Kdybychom se podobnými okolnostmi nenechali rozhodit, nemělo by to tak velký dopad na celkový výsledek.

TJ Svitavy - TJ Sokol Kerhartice 0:3 (-17, -11, -21)

Svitavy proti Kerharticím reprezentovali: Nikolas Zoikas, Adam Tomášek, Alexander Konečný, Alexandr Jedlička, Lukáš Abrahám, Pavel Simon, Jakub Pavlík, Michal Palla, Jan Špaček, David Pišín, Jiří Johanides a duo trenérů pánové Adam Čížek a Michalis Zoikas.

Část druhá: Rybník vs Svitavy

Poslední listopadovou neděli zavítalo mužstvo svitavských do Ústí nad Orlicí, kde nás přivítal dosavadní lídr a dominantní tým SK Rybník. Ještě než se pustím k průběhu zápasů, dovolte mi připomenout jednu zajímavou statistiku. Až do minulého víkendu vyhrál náš soupeř všechny domácí zápasy 3:0, co se venkovních týče, tak tam ztratil jen 2 sety. Pokud v minulém zápase byl soupeř favoritem (viz. výše), pak zde jsme mohli asi opravdu jenom a pouze překvapit. V prostorách tělocvičny Střední školy uměleckoprůmyslové jsme s úderem desáté hodiny započali náš výkon. Ten bohužel podle očekávání zaostával za soupeřem rozdílem jedné třídy a podle toho také dopadl celý zápas. V prvním setu jsme již v úvodu ztratili nějakých 9 bodů - tuto ztrátu až do konce dějství nebylo v našich silách pozměnit a tak jsme padli s šestnáctkou. Na řadě byla změna stran a my doufali i ve změnu výsledku. Nutno dodat, že výsledek se opravdu změnil, místo 0:1 na pomyslné tabuli svítilo po druhém dějství 0:2. Znovu jsme si nechali oponenta odskočit v úvodu sady a až do jejího konce se marně snažili o dotažení. Pohádka o tom, jak 14 statečných jelo bojovat s téměř neporazitelným končí velice smutně. I do třetice všeho dobrého a v našem případě zlého jsme totiž nebyli schopni dojít do koncovky za vyrovnaného stavu a tak jsme prohráli i třetí set a někteří z nás byli snad i rádi, že už byl konec.

SK Rybník - TJ Svitavy 3:0 (16, 18, 17)

Společný oběd v nedalké putyce, posilnění organismu v těchto chladných dnech nesmíme podceňovat, návrat do haly a nástup na druhý zápas. Řekli jsme si, že to tentokrát pojmeme více týmově. Celá střídačka od prvního míče hecovala každou výměnu, naši borci létali po hřišti jak kdyby šlo o finále Ligy mistrů, za každý získaný bod sklidili masivní ovace od svých spoluhráčů, no zkrátka a dobře jsme si z toho chtěli udělat krásnou neděli. K naší nevíře se najednou začaly dít zajímavé věci. Nejenže jsme drželi krok po celou dobu setu, domácí dokonce začínali i dělat chyby a my se jim (snad kromě našeho servisu) dokázali vyvarovat. Do koncovky jsme dorazili s drobným vedením a světe div se - Rybník přišel o domácí neporazitelnost, vyhráváme 26:24! Vypadalo to, že po celé utrápené sezoně jsme se konečně našli. Zde si dovolím trochu předběhnout v příběhu a prozradit zápletku mírně dopředu. Následující dva sety budou mít absolutně identický průběh, sledujte. Od začátku druhé sady jsme drželi se soupeřem krok. Oba po pěti bodech, oba po patnácti a domácí se ne a ne dostat do trháku. Za stavu 19:19 ale přišlo pár kritických momentů, kdy jsme dostali snad 3 desky za sebou a to nás bohužel položilo. Prohráváme 20:25 a je vyrovnáno. Zkusili jsme znovu odhodlaně nastoupit, ve snaze urvat alespoň pár bodů, tak cenných bodů proti tomuto soupeři. Znovu jsme se drželi od začátku na stejné vlně. Opět až do nějakých 18:18 neměl ani jeden z celků převahu a v tu ránu to přišlo znovu. Pár nepovedených útoků a my opět nezvládli závěr setu. Tentokrát 19:25. S trochou nadsázky by se tedy dalo říci, že nám soupeř vypálil Rybník (kredit za tuto hlášku jde Adamovi Tomáškovi). Čtvrtý set jsme také nezvládli, prohráli jsme jej 18:25 a z výsledku by se zdálo, že se píše znovu ta samá story, ale opak byl pravdou. V posledním dějství tohoto dvojutkání si soupeř vypracoval snad více než desetibodový náskok a my až k úplnému závěru začali dávat body.

SK Rybník - TJ Svitavy 3:1 (-24, 20, 19, 18)

V Ústí nad Orlicí reprezentovali Svitavy: Nikolas Zoikas, Adam Tomášek, Alexander Konečný, Alexandr Jedlička, Lukáš Abrahám, Pavel Simon, Jakub Pavlík, Michal Palla, Jan Špaček, David Pišín, Jiří Johanides, Miroslav Odvárka a duo trenérů pánové Adam Čížek a Michalis Zoikas.

Rád bych podotkl, že jsme z posledních dvou víkendů zklamaní, neboť jsme mohli získat dost cenné body a nakonec si neodnášíme vůbec žádný. Z druhého zápasu proti Rybníku ale máme dobrý pocit a snad jsme konečně našli cestu, po které můžeme jít a dojít si pro solidní umístění na konci sezony. V současné chvíli se nacházíme na chvostu tabulky, s 10 body okupujeme dělené 8.-9. místo společně s družstvem Volejbal Červený Kostelec.

Na závěr tohoto románu bych znovu rád poděkoval všem, kteří nás chodí pravidelně podporovat a nebojte, my vám to vše jednou oplatíme nádhernými výhrami! Další utkání sehrajeme znovu venku, kdy pojedeme do Hlinska, avšak podzimní část zakončíme doma! V neděli 9.12. 2018 od 10.30 v tělocvičně ZŠ Felberova přivítáme družstvo TJ Energetik Chvaletice!

© 2007-13 Luboš Branda & volejbalový oddíl TJ Svitavy

powered by Drupal - template FlorAll