První kolo KP kadetů.

Začátek sezóny kadetů a sním i pořadatelství bylo přisouzeno České Třebové. Termín neděle je pro mne naprosto na pohodu. Zoikasův taxík od pekáren k hlaváku. Odjezd vláčkem do Třebové a po dvou stech metrech je pěkná hala. Však říkám na pohodu!

Na našem nádraží se potkávají dva regimenty. Kadeti a starší žačky jedoucí do Ústí. My v počtu 11-ti hráčů plus Elvis s Cápou a děvčata s Jirkou Švihelem v množství, jak říkají náčelníci indiánských kmenů, když už nedokážou dál počítat MNOHO! Do vstupní haly si vzaly ještě svýho obrovskýho medvěda, tak se tam pomalu nedalo ani otočit a samozřejmě kdo jej neznal a v kročil dovnitř, tak se lekl, že  od té doby bude raději jezdit autobusem. Schválně jsme propásli pomalík do Třebové a jeli společně s květinkami rychlíkem, aby byla nějaká psina. Psina nebyla - za to pořádný randál.

Zamávali jsme z perónu našim ještěrkám pokračujícím dále a že jdeme k hale. Jenže na mne někdo přes koleje volá. Otočím se a je to rozhodčí. Říká, ať to pískne na začátku někdo jinej, že tam příjde na jedenáct, protože ještě musí otočit jednu cestu s "hurvínkem" do Lanškrouna a zpět. Hraje se od devíti!

Hned první zápas vychází s domácími, kterým nedáváme sebemenší šanci. První set hraje naše kadetské Áčko a soupeř dá pouze 16 bodů. Na druhý set nastupuje sestava pro Český pohár žáků a soupeř uhraje 18 bodů. Za zmínku stojí, že by soupeř v prvním setu nedal deset bodů, ale my máme takovou módu si poslední servis za stavu 24 pro nás skočit. Dopadne to pravidelně a pokaždé stejně. Následuje sedm nevynucených chyb a my z hřiště odcházíme i když vyhrajeme jako spráskaní psi a ještě jeden na druhýho vrčíme. Tentokrát to byla práce Zoikiho a tak mu pro jeho rozhodnutí skočit si všichni děkujeme.

Po zápasové pauze následoval špíl s Chocní. První set jsme je dostali od začátku tak pod tak, že by jsem se nebál dotázat trenéra, jestli má ručník, aby ho vhodil doprostřed placu. Jenže po snadné výhře se těžko dostává do hry, když si v podstatě nezahrajete. Kupili jsme chybu za chybou a zcela jasně prohráli set. Ve zkrácené hře jsme pořád dotahovali až došlo do úplné koncovky, kdy Medvěd z účka za stavu 14:13 pro soupeře zahrál aut a bylo posekáno. Tekli jsme o 5 bodů a přesto se dal zápas ještě vyhrát. Konec byl vyhecovaný a celkem se mě líbil až na pochod trenéra Chocně přes hřiště k rozhodčímu s vysvětlováním, jak to má pískat. Střídající Daňas na nahrávce jim svým servisem nadělal hodně starostí, ale kousek štěstí chyběl.

Spíš jsem byl překvapen, že naši kluci toho volejbalového umu pobírají víc než soupeř. Když vidím jak se hraje přes jednoho dva hráče, stále se nahrává nějaký kopec do kůlu, smečař to má vždy za hlavou a proto hraje 50% autů nebo ulívá dvouma rukama, no nic moc. My dojeli na nesoustředěnost a množství nevynucených chyb. Nízký příjem, nepřesná nahrávka, poloviční stabilita na servisu, odstoupení a vykrytí. Dorazila mě nahrávka do stropu bagrem! No co budu vypravovat, museli jsme to jít s Cápou spláchnout jednou plzničkou za 38,- do hotelu na Staré náměstí.

Poslední zápas byl s Litomyšlí. Zde ze soupeřů sem tam zahrál Honza Novotný, jinak nic a tak jsme na pohodu vyhráli. K vlaku jsme ani nemuseli běžet a přistavené auto Vlastíka Pally nás hodilo na derby Svitavy - Polička. Všechno je v organizaci!

Závěrem mohu zadat jednu malou indicií, že jsem hovořil o našem vystoupení s trenérem Meldou a dál si to naši kadeti musí přebrat a domyslet sami. Pánbůh s Vámi ogaři ....