V Kvasinách nakvašený Elvis

Slunéčka bylo dostatek, haluze se pod střešněma enom ohýbaly, ftáci krůžily kolem týchto darů přírody a bez peří je snima ozobávali klučiska z dědiny. Tož proč henem nezajet na dajaký turnaj ve volejbale. Na hinternétu bylo lautr prd, ale přecijén, když sa ťuklo do "dělejte" a přidál se k temu "uzenáč" vyplazila se na strýca Elvise cedulečka s Kvasinami. 

Zpunktované bylo vše tak rýchlo, ža by ani muchy nastačily obkroužit silnicu s přejetým kocórem. Šest hráčů a dva šoféři. Ten druhý to s popiskou Mazlik na zádech odsral. Ludí plné kurty, celtová bůda na bůdě a děvčic jak kfítek. Ty sa ho vyptávaly estli ten nápis je pravda!? Na příště si na chrbt mosím taky nechat něco načmárat. Asi Mrchžrůt nebo sa ně líbí Vyhryzák ... Tož teho pazgřivca mocím trumfnout a dcérky sa henem pohrnů!

Tož nás šoupli jako šestých do grupy okresářů. Od rána slunéčko praží do hlavy a jazyky se těžko obracajů. Hrajeme jako dyž sa nechce. A znáte to - dyž sa nechce, tak to je mnohem horší, jako dyž sa nemože. Elvis už něco čuje, občas zafrčál a stavjá sa v opraťách, jak když ho džogne skřeček. Jdeme od zabíjačky k zabíjačce. Pokaždé to vypadá jako by při nás stál Svatý Antoníček, ale ne na dlůho.

Naštěstí, tož jak na dobrých turnajách býva, ludí jak o ježení bylo u kiosku. Tady bylo pochutin a dobrot až srdénko poskakovalo. Přiznám se k jedné fintě, kterů mám ozkoušenů. Před turnajem a tak i před svatbů od pondělí nejím až do čtvrtka. Ten den se strašně přežeru, že si aj palcem potláčam. Tož to je proto, aby sa žaludek neřádsky roztáhl. A pak je půst až do hostiny. Tož potém zjím opálku koláčů jak misku "milostí" a mlazgám u teho tak, že lidé co ňa slyší a keří už přestali jezt, sa dají znova do jezení! Tady sa začalo sekanů s uhorkou na chlebu. Však sme nesnídali. Dále gulášek s knedlíkem a pak už to šlo z rázu na ráz. Telcí ve střévkách, maďarská papriková, kofole fafo! Šoféři se spokojno rozložili na lavce a povolili řemeň o tři ďůrky. 

Modlení za alespoň jeden vyhratý mač nepomáhalo. Ani šohaji naškrobení nebyli.  A horko bylo jako v udírni. Všecko se protiv spiklo a fotruna byla na nás potfora! Dohrali sme to tady jako pajtáši šmatlavý. Najraděj bych je po těch šišatých golozňách tloukl, že by jim v nich hučálo jak v buchlovských horách, ale přece enem to sů mladí sokolíci a na příště si dajů pozor. Tož bude nejen dašího křížku na krku. Ba dalších zkušeností.

http://www.volejbal-kvasiny.cz/turnaje/tradicni-letni-turnaje/tradicni-l...

© 2007-13 Luboš Branda & volejbalový oddíl TJ Svitavy

powered by Drupal - template FlorAll