Lanškroun – Svitavy 3:1 (20, 13, -20, 19), 3:0 (15, 10, 22)
K zápasům s prvním týmem tabulky jsme odjížděli s vědomím, že nemůžeme ztratit, pouze získat. Macík se po nemoci vrátil do základní sestavy, do které se nevešel rovněž uzdravený Onďas. Bohužel více jak měsíční tréninkový výpadek byl znát, takže pro toto dvoj-utkání zůstal, až na krátké výjimky, na lavici náhradníků.
V prvním setu prvního zápasu se soupeři spíše seznamovali, nicméně soupeř ukázal svoji zkušenost v koncovce. My se dostali zpět do hry až v setu třetím, kdy se nám díky nevynuceným chybám soupeře podařilo odskočit a set již v koncovce udržet. Bohužel to byl jediný set pro oba dva zápasy, kdy se nám podařilo soupeře přehrát. Ve druhém zápase nás navíc začala více než zdrávo trápit přihrávka a výše uvedený výsledek byl na světě.
Co se týče jednotlivých herních činností, dle mého názoru, byli oba soupeři na stejné úrovni až na jednu podstatnou výjimku a to byla hra v poli. Velmi často se nám dařilo útočit na jedny ruce, především ze zóny II, ale soupeř náš útok, hlavně v diagonální směru perfektně sbíral a bodovky bez problému zúročil. Nás tradičně trápila obrana diagonály vinou pomalého odstupu síťových hráčů
Pro nástěnku a web Melis