2. liga – ženy – 27.1.2007
TJ Svitavy – TJ Sokol Křenovice
3 : 2 (-20, -18, 23, 20,15)
3 : 1 (21, -23, 21, 23)
1. utkání:
Hned na začátku soupeřky ukázaly, co znamenají na hřišti klid, hráčská zkušenost a úderová jistota. Naši hru velmi rychle „přečetly“, v obraně se stavěly přesně tam, kam bylo potřeba, v útoku umísťovaly smeče, loby i ulívky jistě a přesně do nekrytých částí hřiště. Nám se nedařilo nic. Nervozita byla viditelná a snad i slyšitelná!!!, hráčky kupily jednu chybu za druhou. V obraně zmatky, v útoku nejistota a nevynucené chyby. A ticho na hřišti, to bylo snad nejhorší. Hrozivé vedení Křenovic 19:9 nevěstilo nic dobrého. V koncovce jsme sice náskok Křenovic snížily, ale ty v klidu a v pohodě set dokončily.
Stejný obraz měl i druhý set. Na děvčatech byla vidět obrovská snaha, ale snad čím víc chtěly, tím větší chaos na hřišti byl. Nevěřily si a vypadalo to, že se začínají smiřovat s neúspěchem. Vítězství Křenovic v druhém setu bylo opět přesvědčivé – 25:18.
Teprve ve třetím setu jsme se začaly probírat z ochromení. Snad si všechny uvědomily, že prohra je na spadnutí, postupně se vzchopily a síly se na hřišti začaly vyrovnávat. Nebyl to určitě pro diváky pohledný volejbal, ale jeden vydřený bod za druhým přece jen dávaly naději, že by se vývoj utkání mohl změnit. Tentokrát jsme už nedovolily soupeřkám získat větší bodový náskok, dokonce jsme se poprvé ujaly vedení – za stavu 17:16. Koncovka byla vyrovnaná a my jsme se poprvé výrazněji prosadily v útoku i na bloku a nejtěsnějším rozdílem 25:23 jsme set vydřely - vyhrály.
Naděje, „že by to mohlo jít“, tu najednou byla. Čtvrtý set byl plný zvratů na obou stranách sítě. Do stavu 11:11 se obě družstva o vedení přetahovala. Pak se nám konečně podařila čtyřbodová šňůra, ale vzápětí jsme výhodu ztratily, když jsme inkasovaly pět bodů za sebou, především z útoku zkušené Paulové po lajně. V koncovce jsme se vyvarovaly nevynucených chyb, naopak to byly křenovické hráčky, které míče kazily. Vyhrály jsme 25:20 a srovnaly sety na 2:2.
Do tie-breaku (jedenáctý v soutěži!!!) posílily soupeřky útok o 192 cm vysokou smečařku M. Černou, ale tu se nám podařilo hned v úvodu dvakrát zablokovat. Doslova urputným kolektivním výkonem se nám dařilo držet se soupeřkami krok do stavu 11:10. Následovalo nedorozumění v obraně, vytlučené bloky, smeč do sítě a vypadalo to, že je „vymalováno“ – stav 11:14. Po dlouhé době však stálo sportovní štěstí na naší straně – soupeřky udělaly tři nevynucené chyby a my jsme naopak poslední útočné údery dostaly tzv. „na zem“. Téměř ztracený tie-break jsme nakonec vyhrály a celkové vítězství jsme Křenovicím vyrvaly doslova v poslední sekundě.
2. utkání:
Ranní vítězství nás trochu uklidnilo, ale trápení na hřišti pokračovalo i odpoledne, v druhém utkání. Ani jedné hráčce se nedařilo tak, jak by si představovala. Všechny bojovaly víc samy se sebou než se soupeřkami. Ty získávaly body lehčeji, tzv. na první pokus, my jsme musely každý bod doslova vydřít. V kritických chvílích všech setů pomohla družstvu nejvíc střídající O. Gabrlíková. Svůj úkol – posílit obranu na síti - zvládla výborně, brala na sebe zodpovědnost, nechybovala a pomohla tak družstvu k důležitým bodům. Vysloužila si tak od spoluhráček velkou pochvalu a od soboty je „borec na konec“. S výjimkou druhého setu domácí zvládly vyrovnané koncovky a celkovým vítězstvím 3:1 si připsaly na své konto další velmi důležité body.
Hrály: P. Němečková, K. Sezemská, K. Bláhová, H. Pachovská, R. Odvárková, O. Pachovská, O. Gabrlíková, J. Bláhová, N. Říhová, libero J. Dostálová
Marcela Sezemská