Doyen svitavského volejbalu, Jožka Veselský, slaví!

Dříve aktivní volejbalista, v současnosti ho nejčastěji vídáme s píšťalkou na empajru. Rozhoduje chlapskou KP I, ale ochotně odpíská i zápasy Aligátorů, Berušek, či všeliké jiné volejbalové havěti. Na jaře pak velí rozhodčím při Městské volejbalové lize, s hlavou trošku na stranu důležitě pokyvuje od stánku s občerstvením a vede odborné „řeči“ o čem, no přece o volejbalu. Když právě nepíská, zaručeně sedí v hledišti haly, aby naše družstva povzbudil, zhodnotil hru, případně se rozčílil.

A kdo to je? Přece Jožka Veselský, který právě slaví – no světe zboř se – sedmdesátku!!!

Co k tomu napsat? Švihák, štramák, prostě mladý šikovný kluk! Tak Jožko, celý svitavský volejbal Ti přeje všechno nejlepší. Tím myslíme zdraví, elán, optimismus, stále dobrou náladu, pohodu. A věř, jsme rádi, že Tě svitavský volejbal měl, má a dlouho bude mít!!!

Marcela Sezemská

Dne 8. 12. 2009 oslaví významné životní jubileum (70 let) náš dlouholetý člen oddílu pan Josef Veselský. V současné době je stále aktivním hráčem volejbalu, rozhodčím 2. třídy, členem Okresního výboru volejbalového svazu.

Můžete nám mladším volejbalistům (myslím, že jsme v oddíle všichni mladší - snad kromě pana Petra Lány) připomenout Vaši volejbalovou kariéru?
Bohužel jsem asi nejstarší - Petr Lána je mladší. V mládí jsem se věnoval fotbalu a košíkové. Já jsem začal s volejbalem na vojně. Po příchodu z vojny jsem hodně hrával volejbal na chatě a zúčastňoval jsem se různých trampských turnajů. V současné době chodím s partou zapálených kluků 2x týdně hrát na Obchodní akademii.

Zatím mi moc spoluhráči nenadávají, a tak snad to ještě nějaký pátek se mnou vydrží.


Co Vás vedlo k rozhodnutí stát se rozhodčím a hlavně, co je na tomto "povolání" tak zajímavého, že jste u toho vydržel tolik dlouhých let?

Stát se rozhodčím volejbalu si vyžádala situace v oddíle. Každé družstvo mělo získat rozhodčího, zkusil jsem to a po provedených zkouškách jsem se stal rozhodčím. Zajímavé na tom, že jsem rozhodčí, je to, že jsem stále mezi mladými lidmi, a tak nemám čas ani vnímat moje stárnutí. Shrnuto a potrženo, rozhodčím jsem proto, že mám rád mladé lidi a snažím se funkci rozhodčího vykonávat se vší odpovědností.

Určitě jste si za léta rozhodování užil spoustu negativních projevů na Vaši adresu od hráčů i od diváků. Jak vnímáte tyto projevy?
To víte, že každý zápas je jiný a vyskytují se i negativní projevy. Jelikož hraji volejbal, dovedu se vžít do některých situací, které zaviní negativní projev. To vše však plyne ze hry. Zatím mohu říct, že nepovedených zápasů moc nebylo, i když chybám se nikdo nevyhne. Mám vždy zájem na tom, aby zápas proběhl v rámci platných pravidel.

Máte nějaký veselý zážitek?
Na veselý zážitek si ani moc nevzpomínám. Pamatuji si, že jsme hráli trampský turnaj volejbalu v České Třebové na louce u lesa za deštivého počasí. Hrálo se tak, že jsme měli nohy zabořené po kotníky v blátě, takže pohyb po hřišti byl minimální, přesto se odehrály všechny zápasy. My jsme dokonce ten turnaj vyhráli, z čehož jsme pochopitelně měli velkou radost. To už se mnou hrála moje dcera Iveta, která se volejbalu věnuje dodnes (ne závodně, ale trénuje děti v Bystrém).

Pravidelně Vás vídáme nejen na místě rozhodčího, ale i v hledišti naší sportovní haly. Stále sledujete činnost oddílu? Líbí se Vám konkrétně některé družstvo a proč? Nebo některý konkrétní hráč/hráčka a proč?
Volejbal mi přirostl k srdci, a proto se mu věnuji nejen jako rozhodčí, ale když mám volno, jdu se velmi rád podívat na ženy Svitav, které hrají druhou ligu. Děvčatům se daří, a tak z toho mám i já radost. Doufám, že se podaří kádr družstva doplňovat z řad juniorek, které mají mezi sebou rovněž velmi dobré a nadějné hráčky. Jsem toho názoru, že na tom, jaký je volejbal ve Svitavách, má zásluhu rodina Vymětalova a Sezemská, která pro volejbal udělala velmi mnoho. Patří jim za to velký dík.

Stále jste také aktivním hráčem volejbalu. Co Vám volejbal stále přináší? Co tomu říká Vaše tělesná schránka, že pořád běháte a skáčete?
Ano, jak jsem již řekl, chodím s partou hrát volejbal 2x týdně na Obchodní akademii. Jsou mezi námi mladší i staří, ale všichni máme jeden cíl a to, že si protáhneme svoje tělo rozcvičkou a potom volejbalem. Naši mladší spoluhráči hrají Městskou volejbalovou ligu, kterou jsem s nimi hrával i já. Dále se zúčastňují různých turnajů, a tak mám radost, že jim mohu s ostatními dělat spoluhráče. S fyzičkou je to u mne horší, ale snažím se, abych tu hodinu a půl vydržel. Po volejbale zajdeme na pivko, kde si popovídáme a rozebereme, co se komu podařilo, a jdeme spokojeně domů.

A teď něco Vy sám. Na co jsme se zapomněli zeptat?
Jsem rád, že mi můj zdravotní stav zatím umožňuje nadále se věnovat volejbalu. V naší rodině se volejbalu věnuje moce dcera Iveta, které trénuje děti ze ZŠ v Bystrém. Vnučka Bára hrála extraligu za juniorky Olomouce. Nyní studuje v Kladně a vyřizuje si přestup, aby mohla hrát za ženy v Praze. Báru určitě znáte, protože se zúčastnila několika turnajů za ANTIK. Za to, že se mohu věnovat hraní a pískání, musím poděkovat mé ženě, která, i když nikdy volejbal nehrála, to zatím toleruje bez větších problémů.
Někdo si snad myslí, že funkci rozhodčího dělám z finančních důvodů, ale není tomu tak. Mám volejbal rád, a tak mu věnuji hodně volného času.

Jsem rád, že jste si na mne vzpomněli, a věřte, že mne to potěšilo. Děkuji.

 

My také děkujeme za rozhovor, který pro naše čtenáře tentokrát zprostředkovala Marcelka Smělá.

 

Blahopřání

Milý Jožko, také Elvis se připojuje s gratulací k sedmému kříži, ale nemysli si, z minula Ti dlužím ruma z haly, tak se těš na tuto neděli na 13:00! Popijeme a pokoukáme po "tanečních párech". Ještě jednou: HODNĚ ZDRAVÍ!

© 2007-13 Luboš Branda & volejbalový oddíl TJ Svitavy

powered by Drupal - template FlorAll