KP2 Muži | Mistři koncovky a dalších 6 bodů

Psala se sobota 18. září a nad svitavským parkovištěm u Národního domu se stahovala mračna. Počasí totiž zrovna nenasvědčovalo tomu, že bychom měli měřit síly pod vysokou síti na venkovním hřišti. Nakonec to ale nebylo tak zlé a my si užili další sportovní sobotu na čerstvém vzduchu. Návštěvou jsme poctili SK Spartak Slatiňany.

Neděláme si to snadné

Od úvodních míčů je jasná jediná věc. Takový zápas si můžeme prohrát jen a pouze my sami. Prosazujeme se na útoku, sice naše pole není zrovna stoprocentní, ovšem účel světí prostředky. Zdánlivý náběh domácích k nějakému dramatu utnula nepříjemná situace pod sítí, kdy se středový blokař potkává se svým smečařským kolegou a končí to křupnutím v kotníku. První pomoc v podobě čepovaného piva, nasazené ortézy a chladící kádě s vodou ale dává najevo, že by zranění nemuselo být vážnějších rozměrů. Přejeme brzké uzdravení! I díky dosazení hráče, který se zásahem do hry patrně moc nepočítal, se nám daří držet si odstup a pohodlně si dojít pro vedení 1:0. To ve druhém setu už ukazujeme své standardní skopičiny, kraviny, smíchané s koninami a doplněné o voloviny. Začínáme být hrozně roztěkaní v defenzivě a naše pole spíš připomíná pole minové. Jeden výbuch za druhým, ruce a nohy všude možně, jen ne tam, kde bychom je rádi viděli. Ze zmaru nás vysvobozují sami domácí, kteří kazí v důležité chvíli útok a my následující výměnou končíme zbytečně vyrovnanou koncovku druhého dějství. S odhodláním pokračovat ve šňůře domácího týmu, který do našeho vzájemného klání zatím v KP2 nezískal jedinou sadu se uklidňujeme, že všech šest bodů pojede s námi domů. Děláme pro to také maximum. A tím nemyslím takové to, co přiznáte šéfovi v práci, aby vám dal pokoj, ale doopravdy maximum. Problém máme s bloky. Nedaří se nám získávat bodové deky, často se o naše ruce míče otírají mimo dosah hráčů zadní linie. Tyto nedostatky ale řešíme tvrdším servisem a přesnějšími útoky. Velikou pochvalu za svá podání si zaslouží především Štěpán Hlaváček. Poslední sadu vyhráváme rozdílem pěti bodů a tři další píšeme do tabulky.

SK Spartak Slatiňany - TJ Svitavy B 0:3 (-18, -23, -20)

 

Defibrilátory nachystat!

Po přijetí pozvání na kapku chmeleného moku se vracíme na místo dění. Cíl byl jasný, a sice minimálně výsledkově zopakovat výkon z dopoledního utkání. První sada odvetného zápasu ale píše úplně jiný příběh. Dost blbá parodie volejbalu z naší strany, že by se i italští filmaři v nejlepších letech mohli učit do svých komediálních snímků. Věřte nebo ne, v jeden moment ztrácíme i osm bodů na domácí a vše se zdá být ztracené. Jak ale praví klasik: “Dokud tam nesvítí 25, není konec!” Ono to teda tady ani tak být nemohlo, počítadlo bylo jen do 15, ale to je jen taková vtipná glosa. Opět jsme schopni zatlačit soupeře servisem, ke konci sady už skládáme z přesnějších náher a hlavně hrabeme v poli. Ani téměř dvoumetrová posila domácím nepomohla k přetavení masivního náskoku k vítězství. Za stavu 26:24 si můžeme všichni masivně oddychnout. Strach z toho, že by soupeř mohl chytit fazonu a využít příjemnější strany hřiště, kdy nám slunce mírně kazilo zorné pole, eliminujeme přesnými a ráznými hřebíky vedené středem sítě. Kladivoun se v jednu chvíli těšil snad 6 úspěšnými útoky za sebou. Nevídaná bilance svitavského hráče. Přesto však tento den nebyl nakloněn jednostranným setům. Máme nachystáno 5 setbolů a prosím pěkně takto hezky jsme se o ně postupně připravili. Příjem k plotu areálu. Náhra na vrchol antény. Smeč do zámezí. Jeden povedený útok soupeře. Až na ten poslední a pátý pokus skládáme hlavním kůlem a přežíváme druhou klinickou smrt. Máme se učit a inspirovat jen od těch nejlepších. Kdo v sobotu sledoval nervydrásající utkání Polska se Slovinskem, tak chápe, o čem je řeč. Opět nejsme vůbec pevní v kramflecích. Kazíme kdeco, ale jako zázrakem se vždy dokážeme hecnout a dotáhnout ztrátu několika bodů. Přátelský dojem z krásného utkání mírně kazí výlevy jednoho z domácích hráčů, který tuší, že na hřišti to nepůjde vyhrát volejbalem, a tak je potřeba nás trochu rozhodit. Bohužel jeho vikingské vzezření nemůže překonat našeho Piškota, který od té doby hraje s míčem oblíbenou hru “Země je láva” a nepouští na zem vůbec nic. Odčiňuje si tak pár nepovedených příjmů spodního podání. Nelze se mu však divit, tohle prostě netrénujeme. Po dvou vyrovnaných koncovkách druhého zápasu i do třetice jsme to však my, kdo se může radovat jako poslední. Výsledek 29:27 rozhodně nepatří mezi ty “v suchém triku”, ale na to už se nikdo ptát nebude. Tři body jsou doma, a to je to hlavní! 

SK Spartak Slatiňany - TJ Svitavy B 0:3 (-24, -23, -27)


Svitavy ve Slatiňanech reprezentovali:

Lukáš Siekiera, Lukáš Abrahám, Alexander Konečný, Šimon Švihel, Adam Tomášek, Jan Kladivo, David Pišín, Štěpán Hlaváček, Jiří Johanides a při své velkolepé premiéře trenér mužstva Michalis Zoikas. Tentokrát výjimečně bez podpory fanoušků, ale my se nehněváme, vynahradíte nám to určitě doma!

Utkání, ze kterého byla povinnost přivézt domů plný počet bodů, se nakonec ukázalo být daleko vyrovnanějším a hektičtějším, než bychom si přáli. Stále nás trápí preciznost, soustředěnost a bojovnost. Vždy aspoň jeden z těchto aspektů schází, dokud nám úplně neteče do bot. Proti silnějším soupeřům by toto mohl být kámen úrazu. Jen tak mimochodem, z dosavadních odehraných 22 setů jsme v 10 končili rozdílem dvou bodů.

Když už je řeč o soupeřích, v tabulce jsme se osamostatnili na druhé příčce se 17 body a se ztrátou jednoho jediného na vedoucí celek VO Lanškroun. A právě tohoto soupeře poctíme jako dalšího svojí návštěvou. Bitva o průběžné vedení tabulky KP 2. třídy proběhne v sobotu 25. září od 10:00 Lanškrouně.

© 2007-13 Luboš Branda & volejbalový oddíl TJ Svitavy

powered by Drupal - template FlorAll