KP2 Muži | Zimu přečkáme na stříbrné pozici


Poměrně netradičně v neděli 17. října jsme svedli poslední souboj podzimní části krajského přeboru 2. třídy, kde se mužský B tým prozatím držel špičky tabulky a v hale Na Střelnici proti hráčům Chocně dokonce měl šanci zaútočit na celkové prvenství po klopýtnutí úhlavního rivala z Lanškrouna. Vše ale postupně, dovolte mi nyní přiblížit průběh dvojutkání.

Děravá obrana = složitá hra
Byl to start do utkání jako každý jiný. Vypracováváme si náskok pár bodů a vypadá to, že až do konce setu budeme schopni ztrátovat a vše rozhodneme v koncovce. Pod vysokým stropem unikátní haly se však v průběhu první sady cosi mění. Odcházíme na útoku a v jednom postavení děláme tři chyby na útoku za sebou. Soupeř velice správně cítí šanci, přitvrzuje na podání, čímž nám výrazně ztěžuje útočnou fázi hry a než přicházíme s adekvátní odpovědí, prohráváme první set s 18 body. Víme, že musíme zabrat, že se to samo neuhraje. Do druhého setu pouštíme na prdu Tondu Pelíška, abychom posílili na síti. A efekt se dostavuje prakticky okamžitě. Znovu mírně rozpačitý začátek, ale soupeř tentokrát má trochu více práce v poli, což nám přihrává pár bodíků na naše konto. Škoda jedné kuriozity, kdy je během sedmi výměn úspěšně vystřeleno 0 (slovy nula!) servisů. My čtyři, soupeř tři. Tohle nás totiž brzdí v rozletu. I přes tento zádrhel ale nutíme soupeře do oddechového času při vedení 20:13 a vše nasvědčuje, že jsme na koni. Jenže si zapomínáme sedlo. A začíná to dost bolet. Šňůra pěti bodů nás vrací na zem. Naštěstí relativně trpělivou hrou si držíme dvoubodový náskok a také s ním končíme set. I třetí sada má velice podobný průběh. Žádný z týmů však tentokrát neodskakuje na větší počet bodů. Zlom nastává za stavu 21:20, kdy děláme totální hlouposti. Opět naše chyby. Nepřesná náhra, špatně postavený blok, vyvalený útok. Tohle vše nás stojí možnost bojovat o plný počet bodů. S dvaadvacítkou hledíme vstříc tiebreaku. Toho se ale bohužel v prvním zápase nedočkáme. V poli jsme zatuhlí jako kdyby všichni hráli s vyhřezlými plotýnkami, spíš než abychom spadli na zem pustíme bod soupeři a choceňský nahrávač bez větší snahy třikrát ulívá na druhou. Úspěšně. Se stejným bodovým ziskem jako v první sadě ztrácíme poprvé v sezoně body na domácí půdě. Obrovská škoda, utkání jsme měli ve vlastních rukách, ale začátečnické chyby, nepřesnost a místy i absence odhodlání nás odsuzuje k prohře.

TJ Svitavy B – VK Choceň B 1:3 (-18, 23, -22, -18)


Proč to takhle nejde celou dobu?

Pauza na vydýchání těžko stravitelné prohry nebyla dlouhá. Je potřeba zůstat v tempu a taky rychle vypadnout, od 14:00 po nás nastupovali na plac baskeťáci a my potřebujeme uvolnit prostor. Nervozitu některých přítomných nepodporuje úvod odvetného zápasu. Z prvních pěti výměn získáváme pouhou jednu. Až do stavu 3:6 hrajeme dost zataženě, nikdo se neodváže do míče třísknout, a i trocha té obětavosti v poli schází. Vše se mění s příchodem Lukáše Abraháma na servis. Nejprve se nám totiž daří pěti body vynutit si oddechový čas soupeře. Když při skóre 8:7 v náš prospěch přichází Lukáš na podání, odchází z něj asi po 5 minutách hry. Choceň musí použít i druhý timeout a my těžíme z náskoku 15:8. Přidáváme pár úspěšných útoků ze zadního sledu, dokonce i úspěšný blok a ejhle, hosté se mohou jít koupat s třináctkou! (tedy na skóre, na koupališti by to mohlo zavánět zásahem pro Pájku...) Pokračujeme sadou druhou a znovu identický 1:4 start. Tentokrát to však není jen Abe, ale také Piškotův oblíbený hráč na podání, Šimon Švihel. Ze čtyř servisů si připisuje tři přímé body a choceňští jsou na ručník. Nelze než pochválit výkon všech na hřišti v černožlutých dresech. Povolujeme o jeden bod navíc, ovšem s přehledem jdeme do vedení 2:0 na sety. Jak už to tak u nás chodívá, málokdy ukončujeme bez nervů. On by to Nikoušek měl s náma pak moc lehký, co si budeme. Bohužel se tentokrát nemůžeme opřít o žádnou větší šňůru, přichází i pár nepřeností na síti a soupeř tu a tam něco složí. Ve finále to ale není nic, co by nás mělo výrazně ohrožovat, a především v závěru pak profesorským výkonem držíme odstup od našich oponentů. 25:20 je konečný stav třetího a posledního setu této části sezony.
TJ Svitavy B – VK Choceň B 3:0 (13, 14, 20)

Svitavy proti Chocni reprezentovali:

Lukáš Siekiera, Martin Bureš, Antonín Pelíšek ml., David Pišín, Šimon Švihel, Adam Tomášek, Lukáš Abrahám, Jiří Johanides a trenér družstva Nikolas Zoikas.

Klobouk dolů před výkony některých hráčů. Zvláštní poděkování patří dvojici Antonín Pelíšek ml. a Martin Bureš, kteří na poslední chvíli vypomohli z juniorské sestavy mužské složce. Lukáš Abrahám a Šimon Švihel si mohou pogratulovat k titulu nejnepříjemnější servis zápasu. Lukáš Siekiera poté za obětavý výkon a vrácení míče snad z poloviny palubovky zpět do hry. Škoda jen, že jsme se nebyli schopni sejít středem a útok v tomto sledu nám prakticky fungoval až v poslední sadě. Byl to přesně ten chybějící díl skládačky, ze které jsme si mohli odnést plný počet bodů. Ale celé to vycházelo z nepřesné a místy dosti děravé obrany. Holt ve špatný moment si spousta z nás vybrala jeden z nejhorších výkonů sezony.
Dovolím si za sebe pár poznatků k dosavadnímu průběhu sezony z pozice kapitána. V první řadě děkovačka mladým za to, že pravidelně a s chutí doplňovali náš kádr. Je trochu smutné, že bez nich by to kolikrát nešlo. Osobně vidím velké zlepšení v trpělivosti naší hry a především v nastavení v hlavách v tom smyslu, že žádný set není ztracený, dokud se neprohraje. Ve spoustě případech jsme těžili při výhrách z úspěšných koncovek, což nebývá zrovna naší největší devízou. V několika utkáních jsme s papírově slabšími soupeři dokázali hrát hru o jednu či dvě úrovně lepší a připsali si tak pár jednoznačných vítězství. Zároveň však obrovský apel na některé herní činnosti, myšleno je na přípravu hry z míčů zdarma či důraz při bloku, zde je obrovský prostor pro zlepšení. Zajímavou statistikou může být také fakt, že náš celkový poměr míčů je 1138:1005 při bilanci 11 výher a 3 proher.
Zimu tedy přečkáme na druhém místě s celkovým ziskem 33 bodů a ztrátou pouhých dvou na prozatímní lídry z Lanškrouna. Jejich sobotní klopýtnutí nám dalo naději na průběžné prvenství, ale tuto pozvánku jsme bohužel odmítli. Zároveň držíme šestibodový náskok na třetí Vysoké Mýto, pozor však na vyrovnanost dalších týmů, neboť pátá Choceň na nás ztrácí bodů osm. Druhá část KP 2. třídy začínající v měsíci květnu tak nabídne strhující jízdu našeho týmu za titulem z mužské soutěže, na který už několik let dychtivě čekáme a vždy kousíček chyběl. V neposlední řadě posíláme díky všem fanouškům, kteří nás podporovali, fandili a byli nedílnou součástí dosavadních úspěchů. Tak za půl roku znovu! Sportu zdar a svitavskému volejbalu zvlášť...

Autor Jiří Johanides

© 2007-21 Volejbalový oddíl TJ Svitavy & Luboš Branda

powered by Drupal - template FlorAll