Menší výlet pendolínem

Vzhledem k loňskému systému KP starších žákyň jsme pro Ještěrky přihlásili také KP kadetek. První ostrý zápas odehrály v neděli v Pardubicích. Je domluvené, že když děvčata prohrají, píší článek samy. Pokud vyhrají, píše komentář trenér. Dnešní komentář má na svědomí Verča Vondrová. Pravda o samotném volejbale moc není, ale pro tentokrát se to snad i dá pochopit...

V neděli 7. října jsme se vypravili na zápas do Pardubic. Měli jsme „krásnou„ deštivou cestu z nádraží do tělocvičny. A Jirka si i dokonce správně pamatoval, i když byl v Pardubicích naposledy v roce 1993 (slova, která rozesmála úplně všechny), kde se tělocvična nachází.

Jakmile jsme dorazily do šatny, všechny jsme si ukazovaly, co nám zmoklo… což bylo úplně všechno! Na cestu do tělocvičny jsme pozapomněly a vrhly jsme se na Pardubice. Sice jsme vše prohrály, ale nejen, že budeme vzpomínat na to, jak nám to Pardubice nandaly, avšak i na to, že jsme se snažily! Ale Jirkovo kývání hlavou a plácání rukou do hlavy tomu nenasvědčovalo.:)

Hlavně ale budeme vzpomínat na opravdu nezapomenutelnou jízdu pendolínem z Pardubic, ovšem nikoliv do Svitav ale do Olomouce, ano čtete dobře do Olomouce! Abych řekla pravdu, vůbec nám to nevadilo. A až po domluvě s průvodčím (že nebudeme platit žádnou pokutu) to nevadilo ani Jirkovi a panu Kociánovi taky ne. Proč by taky mělo - zažili jsme krásný výlet pendolínem, byl sice delší, ale my jsme se uměly zabavit. Dobré bylo, jak jsme všechny začaly volat domů, že jsme nasedly do špatného vlaku a že si trochu zajedeme do Olomouce. Neměly jsme si sice kam sednout,ale po chvilce nám i ulička přišla vcelku pohodlná. Jak jsme se dopravili do Olomouce, Jirka koupil jízdenky do Třebové a jelo se zpátky.

Cesta opět strávená v uličce, myslím, že jsme jim tu uličku pěkně vytřely. Naštěstí nás paní průvodčí posadila do volného kupé, takže jsme si mohly všechny sednout. Přestupovali jsme v České Třebové, kde jsme měli asi 50 minut volno do odjezdu vlaku. Ale i tam jsme se uměli zabavit - například já (Verča Vondrová) a Markét Šrůtková jsme se bavily jízdou na jezdících schodech, škoda jen, že byly jenom nahoru, dolů jsme musely chodit po normálních. Ostatní se bavily povídáním a my se k nim přidaly. Nakonec jsme se všichni dočkali vytouženého odjezdu z České Třebové.

Celou cestu jsme si povídali o tom, jak by jsme znovu jeli pendolínem klidně i do Vídně - padl tam návrh.:) Příjezd domů byl dlouho očekáváný, (na to, že jsme měli být doma nejpozději v 16:00, jsme si to prodloužili na 18:00). Všem se to ale líbilo a to je hlavní. Užily jsme si zápas… Ale ta cesta jako by byla přednější.:) Určitě mluvím za všechny Ještěrky, když řeknu, že s Jirkou musíme zase někam vlakem jet!:)

TJ Sokol Pardubice - TJ Svitavy 3:0 (19,16,22), 3:0 (15,19,15)

Sestava: Ďuriančíková, Hendrichová, Kroulíková, Polášková, Špačková, Šrůtková, Veselá, Vondrová

 

 

 

 

© 2007-21 Volejbalový oddíl TJ Svitavy & Luboš Branda

powered by Drupal - template FlorAll