Pohádka se šťastným koncem jménem POSTUP!!!

Dlouho očekávaný víkend je za námi. Už víme, že byl úspěšný a že to bylo náročné. Příprava utekla jako voda a kvalifikace do druhé ligy byla tady. Svaz si trochu pohrál s nasazením do skupin, když nám nejprve do skupiny přiřkl České Budějovice, následně kvůli změně pořadatelství přisoudil Ostravu. Místo extraligových juniorek z Jižních Čech tak přijelo Béčko extraligové Ostravy. Dalšími účastníky byli Mnichovo Hradiště a Praha Chodov.

Z mého pohledu tak bylo již dopředu jasné, že ze skupiny sice postupují dva nejlepší, ale že se v podstatě hraje o jedno místo za Ostravou. Nicméně jsme do poslední chvíle opravdu nevěděli, v jakém složení se favorit dostaví a v jakém odehraje druhý den turnaje, protože se na noc vracel domů. O ostatních týmech jsme toho moc nového nezjistili. Chodov zde již jednu kvalifikaci do 2. ligy odehrál (a úspěšně), Mnichovo Hradiště dle soupisky mělo hodně hráček, které hrávaly za Mladou Boleslav, která zde ve stejném turnaji již také uspěla.

Náš tým odehrál celou sezónu bez trenéra, k celkovému vítězství v KP tentokrát stačil i přístup "parta". Hned na začátku sezóny byl tým oslaben o bomberku Aničku Bartošovou, další útočná opora Martina Fröhdeová vzhledem k pracovním povinnostem absolvovala jen minimum tréninků a hrála spíše příležitostně. Na jaře pak s výkonnostním volejbalem sekla nahrávačka Lucka Šimková, mateřskou si začíná vybírat Katka Kroulíková a do kvalifikačních bojů se z ustáleného kádru promítla omluvenka Moniky Šařecové.

Na poslední kola KP tak bylo k dispozici 7 ženských ze soupisky, přičemž fyzicky přítomno jich mohlo být vždy jen 6, doplnění tak bylo nutné. S ohledem na možnost vítězství v KP a následnou účastí v kvalifikaci se k týmu připojily mladší hráčky (tři kadetky a dvě juniorky) a také trenérka (já :-) ).

Po dosažení jistoty prvenství v KP zbývalo do kvalifikace 6 týdnů. Cesta k úspěchu z mého pohledu byla možná jedině přes změnu herního systému družstva, který umožňoval maximálně využít útočného potenciálu krajních hráček. Ženským nezbývalo, než mi věřit, mladší hráčky na "nový" systém již v minulé sezóně přešly, což mi situaci usnadňovalo.

Za šest týdnů jsme udělali kus práce, kdy za pomoci Standy Svobody a dalších jsme podřídili vše tomu, aby "ženský" kvalitně trénovaly. Střídaly se na přihrávce na děle, u nahrávaček kvůli sehrávce, ve vybírání v poli útočných i volných míčů, ujasňovali se blokařské návyky a pilovalo se obranné postavení. Všechny holky makaly (mladý to někdy trochu šulily, ale zase chodily vždycky včas :-) ).

Po posledním lehkém pátečním tréninku bylo lehké zhodnocení přípravy, kdy jsem konstatovala, že jsme udělali maximum a že můžeme mít všichni čisté svědomí. Ze sestavy nakonec vypadla kvůli angíně Vendy Tmejová, s antibiotiky celý turnaj odehrála Jana Bláhová na liberu.

Sestava: Vendula Svobodová, Eva Šmejcová, Barča Šimková (blok), Hanka Pachovská, Kája Maděrová, Verča Vondrová (smeč), Renča Odvárková, Markét Šrůtková (náhra), Marťa Fröhdeová, Verča Hendrichová (diagonální hráčky), Janča Bláhová (libero).

TJ Svitavy - TJ Ostrava B 0:3 (-10,-9,-22)

V sobotu dopoledne to za přihlížení velkého množství diváků vypuklo. Vstup do utkání nebyl špatný, ale rychle se začalo projevovat psychické rozpoložení obou týmů. Sebevědomé Ostravě vycházelo naprosto vše. Velmi nepříjemný servis nás trápil celé utkání, nám se naopak nedařilo si podáním pomoci. Na přihrávce a na zahájení hry se nejvíce projevoval nedostatek sebevědomí. Holky měly nařízené útočit a nepřehrávat míče zadarmo i na hranici rizika (nicméně si dělaly, co chtěly, riskovat měly i servis). Lehké první míče byly pro soupeře lahůdkou a hned byly trestány. Ostrava měla nejlepší nahrávačku v turnaji, která byla o dvě třídy jinde, než její kolegyně (s veškerou úctou ke všem, co tu hrály - čistota úderů, rychlost, distribuce, skrytost nahrávky). Po výborné přihrávce následovala utajená nahrávka a jisté údery hostujících hráček.

Do třetího setu jsme se však konečně psychicky oklepali. Atmosféra v hale byla super, diváci nás hnali kupředu a holky přestaly dělat nevynucené chyby. Hrál se krásný volejbal, nejlepší set celé kvalifikace. Bohužel jsme stačili pouze do stavu 20:20. Soupeř si pak koncovku zkušeně pohlídal.

Ostrava jen s námi odehrála utkání v plné sestavě, kdy po našem utkání odjela nejvýraznější útočnice (č.8 Čuboňová), v neděli již pak byly do hry zapojovány i hráčky, které si v průběhu turnaje zahrály méně. I tak Ostrava kvalifikaci dominovala a přes občasný profesorský přistup si vítězství jednoznačně zasloužila.

TJ Svitavy - TJ Sokol Mnichovo Hradiště 3:0 (22,20,19)

V 17 hodin byla tribuna ještě plnější a atmosféra dávala tušit důležitost zápasu, kdy už se "teda" začínalo o něco hrát. Holky vlítly do utkání neskutečně. Soupeř si bral oddech již za stavu 6:3 a zkoušel tak přerušit sérii Evy na servise. My jsme výborně čapali a celý zápas jsme využívali menších krajních hráček soupeře, kdy si v útoku Hanka, Kája i Marťa opravdu dokázaly poradit i z horších pozic. Bodový náskok jsme si udržovali po celý set.

Ve druhém dějství jsme však od začátku tahali za kratší konec, zlom v setu zařídila výborným servisem Barča Šimková, která otočila z 16:18 na 20:18, následně výborně podržela servisem i Marťa, kdy parádně bránil celý mančaft.

Soupeřky stále bojovaly, nám se však dařilo sbírat bodíky i při vlastním servisu, když Hradiště jen otáčelo. V prostřední pasáži jsme odskočili (servis Marti byl pro Hradiště prostě nejnebezpečnější), předváděli jsme krásný útočný volejbal a soupeř již jen korigoval skóre. Velká radost a důležité tříbodové vítězství!!!

TJ Svitavy - TJ Jižní Město Chodov 3:1 (11,-21,19,23)

V posledním utkání turnaje jsme věděli, že nám k postupu stačí získat jediný bod (= vyhrát v zápase dva sety). V prvním setu to byla krasojízda, ale způsobená tím, že Chodovačky nastoupily bez dvou nejlepších útočnic. Do druhého setu již byly na place a nám najednou ztěžkly nohy, přidaly se zmatky v nestandartních situacích a deka byla na světě. Jen obtížně jsme se vraceli k rozvaze a mluvení. Prohra v setu a trochu nejistoty na tvářích hráček udělalo své.

Pozitivně, pozitivně, hlavy nahoru a volat, ale nezačínáme dobře, oddech beru ještě před prvním technickým TO, zastavujeme tak sérii výborných servisů, dále je to bitva o každý míč. Náskok definitivně stáhneme při podání Wendy, pak se svojí skákanou plachtou zaškodí i Kája. Výborně útočíme a kráčíme si za postupem! Vítězný set a radost může vypuknout.

Zápas však chceme vyhrát, takže žádné radovánky a dál se soustředíme na soupeřky, které svůj skalp nechtějí jen tak darovat. Nedaří se urvat nějaký ten náskok, až po druhém TTO odjíždíme až na 23:19, kdy se zasekneme s nahrávačkou v zóně IV. Soupeř stáhne ještě na 23:22, ale naše zkušenější hráčky vše vezmou na svá bedra a můžeme slavit.

Děkovačka divákům, kteří nám velice pomáhali ve všech zápasech. Krátká porada, vířivka a následně výborné pohoštění za vítěztví v KP a postup do 2. ligy na účet Pivovárku Na Kopečku (MOC DĚKUJEME!!!).

Poděkování všem, kteří nám pomáhali přímo na kvalifikaci, nebo i v přípravě na tento vrchol sezóny, i těm, kteří nám fandili na místě, nebo i na dálku. Děkujeme.

Pochvala z pozice trenérky celému kolektivu, který se přípravy zúčastnil. A hlavně hráčkám. Těm zkušenějším, že se podřídily všem mým výmyslům a pravidlům, těm mladým, že se vytáhly a že byly platnými členy týmu. Oběma skupinám pak za to, že tolerovaly rozmary té druhé skupiny a že byla v týmu pohodová atmosféra!!! Z obou táborů musím vyzvednout individuálně výkony dvou hráček. A to Hanku Pachovskou - z mého pohledu nejlepší útočnici turnaje - a Verču Hendrichovou - za výkonnostní posun od února.

Pavlína Švihelová

Krásné momentky z utkání s Ostravou pořídil Mirek Odvárka. Moc děkujeme.