ROZHOVOR S JIŘÍM POPELKOU

Zápasová pauza v italské sérii A2. Teplé počasí. Vítr popohání malé vlnky Jaderského moře k písečné pláži. Z protějšího břehu se zubí pobřeží Albánie. V křesle sedí s notebookem v ruce český reprezentant a chystá se odpovídat na otázky zvídavých volejbalistů ze Svitav. Ono to tak asi přesně nebude, ale přesto ? 

Z BCC-NEP Castellana Grotte vedeme rozhovor s Jiřím Popelkou: 



Elvis: 

Jste první o 4 body před Římem. Už se mluví o postupu do A1?


Castellana se již několik sezon snaží o postup do série A1. Letos to máme

dobře rozehrané. Ano jsme zatím první. Čeká nás ještě hodně těžkých zápasů a

postup do A1 je náš cíl. Když zamakáme, tak se to může podařit.



Elvis:

Tady je pro zajímavost Tvoje statistika v esech.
 

http://www.legavolley.it/Statistiche.asp?TipoStat=2.2&Serie=2&AnnoInizio=2009&Giornata=0&Atleta=POP-JIR-77

Jsi s 18-ti esy třetí v mančaftu. A dvacátý až pětadvacátý v A2. Navíc to

vychází víc jak jedno na zápas. Poraď klukům jak na to? 

Myslím si, že mi místní statistici pár es ubrali:-) Dlouhou dobu mi podání

moc nešlo, ale až v Rusku mě ho naučili. Trenér si vzal laserový radar do

ruky, stoupl si za hřiště a pokud podání neletělo aspoň 100km/h, nebylo

podle něj dobré. Úkol pak zněl: 

3 podání přes 100km/h za sebou do hřiště... Nejednou jsem podával půl hodiny

a déle. Ale tuto metodu spíše nedoporučuji.



Petr: 

Srovnej italskou ligu A2 s ostatními evropskými ligami, kterými jsi prošel. 

SEZONA KLUB

2009-2010 BCC-NEP Castellana Grotte (ITA)

2008-2009 SCC Berlino (GER)

2007-2008 Toulouse (FRA)

2006-2007 SSK Ankara (TUR)

2005-2006 Lokomotiv Novosibirsk (RUS)

2004-2005 Neftyannik Yaroslav (RUS)

2003-2004 Mostostal Kedzierzyn (POL)

2002-2003 Tours VB (FRA)

2000-2002 Noliko Maaseik (BEL)

1996-2000 Ceske Budejovice (CZE)



Nejlepší volejbal na světě se hraje v Itálii, Rusku a k nim se v poslední

době přidává Polsko. Letos se také hodně zvedla liga v Brazílii. Nejvyšší

soutěž v Itálii je brána série A a opravdu si myslím, že my češi špatně

chápeme označení A2. Protože množství volejbalistů z Brazílie, Kuby,

Argentiny, Japonska, dělá sérii A2 srovnatelnou s Řeckem, které má ve

volejbale výborné jméno.



Elvis: 

Jsi docela klidný typ. Jak dlouho je v Tobě, když prohrajete? A naopak, do kdy je rozlitý pocit vítězství v Tvém těle a mysli? 

Osobně nerad prohrávám, a štve mě, když mi to nejde. Navenek to nedávám moc

znát. To je asi další pozůstatek z Ruska, kde se emoce moc nenosí. Má to svá

pozitiva, můžu se koncentrovat pouze na výkon, nic mě nerozhodí.



Dolík: 

Jak dle Tebe má vypadat volejbalista, mám na mysli somaticky. Spíš vysocí, jak vybírají Rusové nebo na tom moc nezáleží? Co liga hráčů do 180cm?
 

Každý tvrdí, že čím vyšší člověk, tím má větší předpoklady být dobrým

volejbalistou. Podle mě nemusí mít hráč 2 metry, aby hrál dobrý volejbal. 

Příkladem může být Giba nebo tým Francie. Nejsou to obři a přesto hrají

výborně. Vyšší hráč má lepší předpoklady, nicméně mu to trvá déle, než se

volejbal naučí... aspoň to platilo v mém případě. 

Nápad udělat soutěž hráčů do 180 cm se mi líbí. Určitě by to přilákalo mnoho

volejbalistů, kteří nenajdou uplatnění v nejvyšších soutěžích.



Elvis: 

Jako maniak přes jídlo a vaření si neodpustím dotaz na Tvoje vaření, na

oblíbenost kuchyně po různých státech a hlavně co máš na talíři nejraději, když se vracíš domů? (na pití se autor dotazu neptá ? zde jsou věci vyjasněny)

Tady asi trochu zklamu. Nejsem přeborník ve vaření, ani ne

gurmán. Spíš mám svoje rychlovky, které do 15 minut od příchodu domů mám na

stole. Tak jako auto jede na diesel, já jedu na olivový olej. Dávám ho skoro

do všeho. Chci ochutnat v životě všechno, tak mi moje cestování vyhovuje.

Můj ideální gurmánský oběd = francouzský salát, polívka "seljanka". Hlavní

chod české koleno zapité naším výborným pivem. Ideální sportovní oběd =

těstoviny s lososem, zajedené hrstkou vlašských oříšků...



Tygr: 

Domů do republiky to máš asi 1.500km a zase k moři jen 15km. Je v okolí něco zajímavého? Najdeš si čas také na turistiku nebo to při Tvojí práci nejde?
 

Castellana je malé město, to jsme s rodinou prošli opravdu brzy. Párkrát

jsme se byli podívat u moře, ale na koupání to nebylo. Většinu času trávím

doma odpočinkem a hlavně aktualizací mých stránek volleycountry.



Elvis: 

Jaká je na A2 divácká kulisa a kolik tam chodí lidí? Případně existuje

nějaký fanklub Vašeho teamu? 

Volejbal je v Itálii populární. V Čechách když někam přijdu a lidi vidí

vysokýho chlapa, ptají se, jestli nejsem basketbalista? Tady v Itálii

říkají: ty určitě hraješ volejbal. Na domácí zápasy máme vždy plnou halu.

Hraje nám tu kapela a diváci fandí až až. Z místních 17 000 obyvatel je 17

000 fandů a 17 000 trenérů:-).



Elvis: 

Se slovní barierou bývají spojeny i přehmaty v dorozumění či dokonce

trapasy. Prozraď nějaký z vlastní zkušenost, kde se Ti co stalo? 

Zkrátka nějakou veselou příhodu z "natáčení".


Nejvíce neobvyklých zážitků mám z Ruska... Po novém roce jsme měli v

Novosibirsku (střed Sibiře) naplánovaný výklus venku, trenér to chtěl

odvolat, ale pak se oteplilo na -16... tak jsme se šli vyklusat na 45 minut!



Za dva týdny jsme měli saunu, v Rusku velmi oblíbenou. Už při tréninku byla

v hale větší zima než normálně... Těsně před zahájením naší regenerace

přišel manažer a říká: "Dneska sauna není. Venku je -40 a teplotní rozdíl

150 stupňů by Vám mohl uškodit!"

Děkuji jménem svitaváků a všech co mají rádi volejbal Jiřímu Popelkovi za odpovědi na naše otázky a přejeme postup klubu BCC-NEP Castellana Grotte do A1.

© 2007-13 Luboš Branda & volejbalový oddíl TJ Svitavy

powered by Drupal - template FlorAll