Sedmdesátiny tchýně

Šesté kolo nadstavbové části nebo jak chcete skupina A pardubicko-hradeckého kraje mladších žáků se konala v Rychnově nad Kněžnou. Cesta byla v poho, jenom cílový bod Elvis hledal dle marné intuice, a tak jsme se někomu u rodinného domku projeli po zahradě a následně zdárně našli. Normálně jsme chtěli vidět jak jim v králikárnách dupou králíci, takže jsme udělali Hi Hi a šli jsme od toho.

Žena mně kladla na srdce, ať se vrátíme zavčasu, protože nás čekala oslava kulatin maminky v Hradci Králové. Výprava Svitav byla opravdu nejmenší jakou kdy pamatuji. Jelo pět hráčů a dva dospěláci. Důvodem jsou dva zranění – Kristián lehce a Klikoun těžce z úterního tréninku, kde jej pod sítí zároveň s Terezkou zramoval Ronald. Asi si dovedete představit, jak hra v pěti s dvěma žáčky z přípravky vypadá. Bylo dohodnuto, že se vše potáhne přes Davida a bráchu Klikouna (on je to sice bratranec, ale teď je do tohoto stavu povýšen).

Čekaly nás místo tradičních tří zápasů čtyři. Tak to bude i ve dvou následujících kolech jak v Plotišti, tak na závěrečném ve Svitavách. Začali jsme s Litomyšlí a prohráli v tajbrejku 13:15, i když jsme vedli 13:10. Zajímavostí zápasu bylo, že po mém několikátém upozornění, že obě družstva hrají z doskoku a není nalajnováná deblová čára. Ta byla vyhotovena až na závěrečnou zkrácenou hru. Samozřejmě mě zcela správně z hřiště litomyšlský Šulc odpovídal při mých reklamacích o přešlapu, že se nemá podle čeho orientovat. Zkrátka lenost udělat při přípravě kurtů dvě lajny navíc. Kluci se nějak nemohli dostat do hry a nevím proč, od začátku sklápěli hlavy.

Druhý zápas byl ve stejném duchu se Slávií. Prohráváme v tajbrejku 15:17 ačkoliv jsme vedli 14:12. Vyšlo postavení kdy jsme vepředu neměli bijce Davida a naopak Hradec  to mohl táhnout přes nejlepšího svého hráče. Chvíli až legrační vypadala hra posledního míče zápasu, kdy Číža ani za zlaté prase nechtěl dopustit, aby smeč od dotyčného skončila u nás na zemi. Pětkrát mu ji vybral, jenže vždy šel jeho obranný bagr k soupeři a ten měl zase tzv. nabito. V tomto postavení neblokující Adam Tomášek stál půl metru za deblovou čarou a já jenom trnul, kdy mu smeč ustřelí hlavu. Během posledního míče jsem stačil okem hodit na Kubu Lejska – trenéra Hradečáků, jak přestává věřit, že to jeho klíčový hráč na popáté uhraje. Uhrál! Ale už se hra měnila v bojovnost. Bohužel došlo k dalšímu incidentu s rozhodčím, který měl svůj výklad pravidel o přešlapu pod sítí. Dneska jsem mu mailem zasílal přesný výklad pravidel, která děti na place znají a on ne. Interpretace, že nikomu nevadil mě opravdu vytáčela. Pravidlo je naprosto jasné a vyjímka, že někoho trefí smečař do hlavy a balón letí někde na tribunu, kde jej nemůže nikdo zahrát a v tu chvíli se proběhne pod sítí, tak takový míč nikdo nezahrál.

Přichází SMS od ženy kdy dorazíme domu? Jako na sviňu další dva zápasy s Plotištěm a domácím Rychnovem jsme hráli ve zkrácených hrách a tak jsme si zahráli celkem čtyři sety navíc a to jsou dva zápasy! V jednu chvíli bylo raritní deset po sobě jdoucích nevynucených chyb Davida. Pak smeč schytaná do hlavy Klikouna, ale míč po odrazu od „dutiny“ padl na lajnu soupeře bez snahy hrát dál. Stíhací jízda Davida Kvapila, diskutujícího s diváky na tribuně v zápase s domácíma, kdy se po šesti kvalitních servisech v koncovce dopracoval mečbolu a poslední podání mu zůstalo na pásce a my prohráli 25:27 a museli hrát zase set navíc. Asi to kluci pojali tak, že jsou kurty zadarmo a tak proč si nezahrát. Zde nám rozhodčí a zcela po právu odpískal 2x špatné postavení. Naši truhlíci nejsou zvyklí hrát v pěti a tak si stoupli občas tak jak ve hře přeběhli. Legrační bylo, že nám to odpískal až když jsme dostali míč na zem a radovali se.

Domů se jelo bez jediného slova. Číža i David byli tak ušmoulení, že sotva pletli nohama. Celkový dojem z Rychnova jsem měl dobrý neboť Tomáš Klika začíná být nebezpečný pro soupeře - stavěli na něj dvojblok. Petr Leinweber už tolik nemluví. Čížeček – ptáček maličký makal na konci jako libero od repre.

Trošku posmutnělej jsem byl z organizace. Počítadla točí kdo nehraje i ten kdo hraje, zápis zapisuje pan Leinweber – samozřejmě špatně, protože to nikdy nedělal, rozhodčí mně asi podle něj z legrace řekne, že jsme ve Svitavách všichni zloději (prý se mu tam kdysi ztratily na stadionu boty). Já to legraci neberu a tady je přesná ukázka ovládání slova. Než myšlenku vyslovíš, tak ji ovládáš – je-li vyslovena ovládá ona Tebe.

K tchýni jsem na oslavu dorazil hladovej na pět večer. To jsem ty chlebíčky a jednohubky nejedl, ale přímo jsem se na nich pásl, jako kapustňák (mořská kráva, která jen žere – škůdce na rýžových polích a nemá sedm krčních obratlů)!