Kadetky – kvalifikace do ČP: Jsme tam!

V sobotu v 6 ráno vyjely 3 plná auta do Hradce Králového na kvalifikaci do ČP kadetek/juniorek. V naší skupině D jsme byly společně s VO TJ Lanškroun, Sokol Malšovice a TJ Slovan Mor. Třebová. První zápas jsme hrály už od 8:30 proti Malšovicím (ty jako jediný jsme ze skupiny neznaly). Nastoupily jsme v naší plné kráse a všechno se to odstartovalo. Celou dobu jsme držely krok se svými spoluhráčkami, nakonec jsme měly i menší náskok, jenže problémem opět nastaly koncovky a podání. Nakonec jsme prohrály 25:22 a 25:22. Škoda těch zkažených podání.

Další zápas jsme hrály proti velmi známým protihráčkám z Lanškrouna. První set za náma a ejhle, Svitavy nad Lanškrounem vítězí 25:22. Další set jsme otočily strany a my asi nějak nezaregistrovaly, že se už začalo hrát a bylo těžké nakonci dohnat ten vysoký náskok, který si Lanškroun nahrabal. Přišla řada na tie-break. Ten jsme rozehrály sice my, ale soupeřky hnedka bodovaly a dvoubodový náskok nad námi pořád měly a nakonec si ho ještě zvýšily a my už jsme se jen dívaly, jak vesele vítězí. Ale trenér Lanškrounu Tomiška řekl, že jsme hrály dost dobře, tak aspoň malá útěcha :).

A poslední v naší skupině už byla stará známá Moravská Třebová. A ta měla kromě svých hráček i posilu ze Žichlínka. První set jsme začaly hrát poměrně dobře, i když Moravská si držela mírný bodový náskok, nakonec jsme to stejně neztáhly. Druhý set byla katastrofa a ostuda v jednom. Nevím, čím to bylo. Jestli únavou, nebo psychickým zhroucením nad prohrami, ale dlouho jsem nás neviděla takhle příšerně hrát. Nezahrály jsme vůbec nic. Na tento set bych nejradši zapomněla, protože to bylo vážně šílený…

Kdo dobře četl, tak mohl zjistit, že jsme ve skupině skončily na posledním místě. Teď jsme jen čekaly, kdo budou našimi soupeřkami o vůbec nějakou naději na další kolo českýho poháru. Možná se štěstí konečně otočilo na naši stranu a vyšly na nás protihráčky vážně nízké úrovně. Bylo to družstvo VK Litvínov. První set jsme s přehledem vyhrály a nebyl to ani ten pravý volejbal, ale spíš taková plácaná a chaos, dokad jsme to neukončily bodem pro nás. Body soupeřkám se většinou napsaly jen našema chybama. Druhý set jsme prostřídaly hráčky a hra začala. Asi v půlce druhého setu jedna hráčka z Litvínova smečovala a měla velký přešlap. Na naší straně ji blokovala Kikina a ta holka ji stoupla na nohu. Okamžitě se svalila na zem v křečích a Ivetka naše nejšikovnější jí poskytla první pomoc. Jelikož protihráček bylo jen 6, tak se zápas ukončil a nám byly připsány body. A jak to s tou holkou dopadlo?? Už večer na intr šla celkem vpohodě a druhý den v neděli běhala jak laňka.

Po tomto zápase jsme mohly jet konečně na intr. Když jsme však dojely na místo, nikdo nikde. Byly jsme hladový, nevoňavý, unavený… Jelikož na nás ale čekala místa v restauraci naproti, tak jsme se vydaly na večeři. Poseděly jsme na pěkné terase a najedly jsme se. Pak jsme přešly zpátky na intr, kde už naštěstí bylo otevřeno. Rozdělily jsme si pokoje a ubytovaly se. Pokoje byly moc pěkný (ani jsme to nečekaly). V 8 hodin jsme se sbalily a šly jsme naproti do Futurumu na nákupy a pro snídaně. Prolezly jsme pár obchodů a něco málo si nakoupily, pak jsme platily snídaně a svačiny v Tescu na samoobslužných pokladnách a poseděly jsme nad McFlurrym a ostatních hříšných šmacích ve „žracím“ koutku (což je Vendy název) a vydaly se na intr zpět, jelikož jsme tam měly být VŠICHNI o půl 10. Příjdeme se po půl podívat na pokoj trenéru a řidičů a Ivetka s Míšou nikde. Prostě nedodržely daný čas, hrůza!:D Pak jsme zalezly každý do pokojů a po chvíli, někdo delší, jsme už všichni spaly.

Ráno byl pak sraz na snídani v 6:45 a v 7:30 už jsme opouštěly prostory ubytovny směr tělocvična. Ještě jsme ani nevěděly, s kým budeme hrát, ale bylo jistý, že už zase v 8:30. Proti nám nastoupilo trochu známé družstvo z letošního zmrzliňáku, TJ Tatran Střešovice. Jelikož nás porazily na zmrzliňáku, řekly jsme si, že jim to tady musíme pořádně oplatit. A taky se stalo :). Hra byla skvělá. Konečně zase parádní hra, parádní volejbal. Sice byly občas nervy, ale konečné vítězství (2:1)jsme měly zasloužené. Tentokrát jsme v koncovkách nepolevily. Byl to ale pořádný boj!

Další družstvo nás po volném zápasu čekalo z Tábora. Byl to pro nás ještě důležitý zápas, protože kdybychom ho vyhrály, hrály bychom pak ještě jeden zápas o postup do druhé osmičky. Po předchozím zápase, kdy jsme měly na kontě krásné vítězství, se nám hrálo s větším uvolněním a větší motivací dál bojovat. Nakonec to dopadlo parádně, vítězství 2:0. Pak nastal čas lehkého oběda, protože jsme měly před sebou ještě jeden zápas o postup do druhé osmičky.

Nakonec na nás vyšlo též trochu známé družstvo (opět ze Zmrzliňáku) TJ Sokol Třebechovice. Na Zmrzliňáku jsme je pěkně drtily, ale nakonec v tie-breaku nám už síly nestačily. Tady nám bohužel nestačily na výhru, natož aspoň na tie-break.

Teď už nás čekala jen sprcha, na kterou jsme se všechny těšily. Nasedly jsme do aut a jely zpět do našich drahých domovů. Cesta proběhla naštěstí v pořádku a teď už všechny sedíme doma celý šťastný, že jsme se probojovaly do Českého poháru. :)

Sestava družstva: Barbora Šimková, Barbora Smělá, Tereza Baráková, Veronika Hanušová, Vendula Tmejová, Kristýna Prokopová, Anna Janoušková, Tereza Kissová, Michaela Urbánková, Sára Benková a Denisa Antošová

Sestava trenéru, řidičů a fanoušků: Iveta Špačková, Marcela Smělá, Martina Šimková a Jarka Tmejová

Velké poděkování patří také Nikolasovi Zoikasovi a rodině Hanušovým, kteří se na nás přijeli podívat do Hradce Králového a doufám, že nelitovali. :)

Denča Antošová

© 2007-13 Luboš Branda & volejbalový oddíl TJ Svitavy

powered by Drupal - template FlorAll