Sladká tečka nakonec

V sobotu 26. března jsme odehrály náš poslední zápas v sezóně 2010/2011, který se uskutečnil jak jinak, než na Riegrovce. Naše poslední soupeřky byly Pardubice, proti kterým jsme hrály 17. 11., kdy jsme po vyhraném zápase (3:0 a 3:1) protáhly i naše peněženky v nákupním centru v Pardubicích a některé vypily i několik litru coly z bezedného=nezbedného kelímku od známé společnosti McDonald´s. Ale teďka zpět k sobotnímu zápasu a ke všemu, co se přihodilo.

SY - Pardubice 3:1 (25:15; 25:12; 11:25; 25:17)

Sraz v 9 hodin před tělocvičnou. My nastoupený před zavřenými dveřmi, soupeřky hned za námi, ale chyběl někdo, kdo by nám otevřel. Nojo, Ivetka se o tři minutky zpozdila, ale my jí to odpustily, když jsme zjistily, že nám koupila na oslavu šampusy (2 dětský a 1 alk… ale ten jsme mohly vypít jen pod podmínkou, že vyhrajeme oba dva zápasy.) Nastoupily jsme jak jinak s tím, než že si náš poslední zápas užijeme a hlavně vyhrajeme. Pořádně jsme se rozehrály a jako vždy od 10 hodin jsme začínaly. Měly jsme servis a začaly jsme hnedka od začátku šlapat jako hodinky. Příjem, náhra, smeč… to nám problém nedělalo, spíš u soupeřek. První i druhý set jsme vyhrály poměrně snadno. Pan rozhodčí byl opravdu přísný a pískal i chyby, které předtím jiní rozhodčí nepískali. A to hlavně na straně soupeřek, což se pochopitelně nelíbilo trenérovi Pardubic a tak se tam pokaždé hádal a ještě další 2 míče křičel. Ale stejně mu to nepomohlo. Avšak třetí set, to byl aspoň oříšek. Nějak jsme se zastavily a bohužel musím říct, že nás doslova udělala jedna soupeřka svým podáním, kde jsme ani jedna nemohla vzít příjem. Když se to na popáté podařilo, někdo přišel s nápadem do toho za každou cenu prásknout, ať se děje co se děje a samozřejmě, že to bylo buď do autu, saka, či to vzaly bloky. No byla to katastrofa. Čtvrtý set jsme se zberchaly a hra byla zase jako předtím. Povětšinou našimi chybami daly soupeřky 17 bodů. Po skončení byla hodinová pauza, což se nám hodilo, protože jsme šly oslavovat. A ne jen se šampusy, kterých nakonec bylo asi 6, ale i s medovníkem, který upekla jedna dobrosrdečná a skvělá pekařka a maminka, paní Antošová (no jo, musela jsem si svou maminku tady trochu vychválit ;)). Dort se rozdělil a každé se dal kousek na tácek. V ruce jsme měli kelímek s šampusem a už se „hodovalo“. To jsme si břicha nacpaly, vlastně až na některé, kterým to nestačilo, a ještě se ládovaly svačinami od maminek.

SY - Pardubice 3:1 (25:23; 25:19; 22:25; 25:23)

Na druhý zápas nastala změna našeho kouče, kterým se stal Jiřík Švihel. Tímto bych mu ještě jednou chtěla poděkovat, že to za Ivetku převzal, protože jela s baskeťákama (mattonkou) do Brna na jejich zápas. Pro ty, kteří nevědí, jak to v Brně dopadlo, tak vám můžu říct, že měli, jak říká Vendy: „ Z prde*e kliku“. Vyhrály 65:63. Ale zpět k volejbalu. Jirka si stoupl za čáru a poslušně tam vydržel celou dobu, jak hodný pejsekJ. Prostě převzal roli našeho kouče a radil nám, jak jen mohl. Taky si připsal na své konto 2 body, kdy po tajmech, které vzal, nedaly soupeřky 2x podání. Na naší straně se udělalo pár změn s postama a hrálo se. První set byl poměrně dramatický, kdy jsme vyhrály o 2 body. Ale co, je to výhra, jako výhra. Další set jsme si soupeřky nepustily tolik k tělu, avšak v koncovce jsme trochu zaspaly a tak bodový rozdíl trochu dotáhly. Třetí set, opět kritický. Každýmu se už chtělo domů, tak proč si to tu ještě trochu neprodloužit o jeden set? Prostě ty samé chyby jako v první zápase u třetího setu. Nakonec se nám ale podařilo vybrat míč od té soupeřky, co to do nás celou dobu šila a ještě jsme bojovaly. Ale bylo těžké stáhnout náskok 23:17. Už to vypadalo nadějně, ale podání se nám nepodařilo a stav 24:21 už byl jen o štěstí. A tak jsme se vrhly do čtvrtého setu, který jsme ke konci podle některých maminek zbytečně natáhly. Ale co bychom pro ně neudělaly. Následovala výhra a radost byla ještě větší, když se nám ulevilo, že už je po všem, že jsme vyhrály celý krajský přebor bez jediného prohraného zápasu. V šatně jsme volaly Ivetce, a když jsme zakřičely, že jsme vyhrály, odpověděla nám na to: „Halo, Vendy, jsi to ty?“ No ona a telefon, to k sobě moc nejde. Pak jsme ještě dopíjely, co nám zbylo a radovaly se z celkové výhry ještě cestu domů.

Sestava: Terezka Baráková, Terezka Kissová, Vendy Tmejová, Barča Šimková, Barča Smělá, Verča Hanušová, Sára Benková, Míša Urbánková, Anička Janoušková, Denča Antošová

Tak si myslím, že jsme velice úspěšně ukončily tuto sezónu 2010/11, ve které jsme skončily na krásném 1. místě a tak budeme bojovat 23. – 24. dubna v kvalifikaci do I. Ligy kadetek pro rok 2011/12. Doufám, že se nám podaří probojovat přes kvalifikaci, protože si myslím, že by to bylo pro nás zase něco nového. Nasbíraly bychom nové zkušenosti, které se jen tak v KP nezískají a tak na nás myslete a my budeme bojovat do posledního dechu. Pokud se zveřejní nějaké informace ohledně kvalifikace, určitě vás budeme ještě informovat.

Denča

p. družstvo                                   utkání    V      P     K   sety                míče            body
1. TJ Svitavy                                 24          24    0     0    72:14          2087:1516        48
2. TJ Jiskra Ústí nad Orlicí         24          17     7     0    61:38         2232:1927         41
3. TJ Sokol Česká Třebová 2    24          14     10   0    47:45        1904:1945          38
4. TJ Sokol Pardubice I.              24         11      13   0   51:45        2062:1955          35
5. TJ Žichlínek                               24         8        16   0   35:55        1800:2045          32
6. Orel jednota Letohrad             24         6        18   0   31:61        1782:2075          30
7. VK Litomyšl                               24         4        20   0   26:65         1710:2114         28

© 2007-13 Luboš Branda & volejbalový oddíl TJ Svitavy

powered by Drupal - template FlorAll