Ženy "A"

Již dlouho před prvním písknutím jsme věděly, že to nebudou lehké zápasy, protože Křenovice i my hrajeme o záchranu ve 2. lize. Ke všemu naše první nahrávačka odjela na hory. Úterní trénink odpadl, protože by tam se mnou byly tři účastnice. Zápas začal velmi nervózně, s čímž se lépe vyrovnaly hráčky Křenovic.

Jedna výhra s Litovlí v Litovli hodně hřeje a dodává energii do dalších závěrečných soubojů. Nyní potřebujeme získat každý bod a set, který možná bude v závěrečném hodnocení rozhodující.

Fotky! Neměly jsme co ztratit proti již roky nejlepšímu družstvu skupiny. Ke všemu se po špatných výkonech z minulého týdne v Brně zdálo, že každý získaný bod či set bude super. Hráčky nastoupily k zápasům celkem uvolněné a řekly jsme si, že si chceme zahrát pěkný volejbal, což se i stalo. Myslím si, že to byl divácky celkem atraktivní volejbal, kdy jsme s Frýdkem Místkem držely téměř vyrovnaný krok.

Hrály jsme proti poslednímu týmu v tabulce a nedovedly jsme toho využít, což bude asi v konečném součtu hodně bolet!

Jak už jsem předpovídala, soupeřky z Prostějova nebyly vůbec lehkým soupeřem, o to více hřejí dvě vítězství. Hlavně v druhém zápasu, kdy už jsme prohrávaly 0:2 a dlouho jsme nebyly schopné se dostat do hry, chytit se, rozehrát, i když jsme každá tolik chtěla. Nakonec se to podařilo zlomit a obrovskou houževnatostí, vůlí, kolektivním přístupem jsme zvítězily a po ukrutném boji vyhrály 3:2……HURÁ,HURÁ,HURÁ.

Komentáře k prosincovým utkáním v Lanškrouně a ve Znojmě od Ilony Snášilové (Langerové) - trenérky.

Začalo to už v pátek na tréninku. Únava, nechuť ke všemu a hlavě k pohybu. Odjíždět jsme měly v sobotu ráno v 7 hodin, ale ani mikrobusu se nechtělo přijet včas, asi věděl proč. Bylo 7:10 a mikrobus stále nikde, jen sněžilo, byla mlha a nikomu se pořád nic nechtělo. Nakonec jsme v 7: 20 vyjely a do Přerova dojely v celkem dobrém čase. Věděly jsme, že Přerov tyto dva zápasy po jarním výprasku dvakrát 3:0 u nás Na Střelnici nepodcení.

Po všech těch prohraných zápasech, které jsme mohly vyhrát, se zdálo téměř v nadlidských silách vyhrát nad rozjetým družstvem z Palkovic, avšak v ženském volejbale je možné vše, a tak nakonec remíza 1:1 nebyla moc uspokojivá, protože jsme mohly vyhrát dvakrát, takže vše by bylo dnes klidnější.

Že je to v Křenovicích vždy těžké, jsme věděly předem, a proto jsme se na to celý týden připravovaly, ale i to bylo málo.  Vše začalo  už cestou  tím,  že jsme vyjely sice dost brzy, přesto jsme nabraly zastávkou přes Brno zpoždění, které se zvyšovalo tím, že tři kilometry před Křenovicemi  byly mosty moc nízké pro náš luxusní velký autobus, a tak jsme hledaly cestu,  jak se vůbec do Křenovic dostaneme.

Tyto zápasy měly být zkouškou, jestli se vypořádáme se soupeřem, s kterým bychom měly hrát o umístění v tabulce. Bohužel jsme totálně zklamaly – a to hlavně v prvním zápase. I když se hrálo až v pravé poledne, takže jsme se dostatečně vyspaly a odpočaté nastoupily k těžkým duelům, tak bylo vše marné.